pondělí 22. října 2012

Dva krátké příběhy - podobné i odlišné (RC)

Kenzaburó Óe - Seventeen / Sexuální bytosti

Originální název: Sevuntin / Seiteki ningen
Překlad: Michael Weber
Rok vydání: 2011 (originály vydány 1963)
Počet stran: 192
Vazba knihy: Vázaná s přebalem
Nakladatelství: Plus

Mladík, který hledá sám sebe
První část s názvem Seventeen nás seznámí s mladíkem (bez uvedeného jména), který má právě sedmnácté narozeniny, největší potěšení mu přináší masturbace a neví si sám se sebou rady. Možná proto inklinuje k extrémně pravicové skupině.
Ve druhé části se seznamujeme s mužem, kterému všichni říkají J. Sledujeme jeho dvojí příběh - jeden se odehrává v chatě, kde spolu s partou opilých přátel plánuje natočit film z prostředí pekla. Ten druhý nás zavede do hromadné dopravy, kde J spolu se svým kamarádem potkají onanistu-exhibicionistu a společně zakládají spolek exhiboušů.



Perverzní japonský námět, minimum děje
Po obsahové stránce netřeba čekat mnoho. Celá kniha je vlastně plná popisů přetahování předkožky, popisů odéru různých tělesných tekutin... A zároveň i jakési pofidérní filosofie. V tomto ohledu mnohem více nabízí první část, kde je dost pěkně popsaný zvrat v myšlení adolescenta, když se setká s japonskými nacisty. Na druhou stranu, co se dějové stránky týče, nejvíc se mi v první povídce líbila pasáž ze školního prostředí, neb byla asi nejvíc dějová.
Navíc je kniha plná sexu. Tentokrát ne v tom klasickém slova smyslu, tentokrát spíše plná narážek a mužů, kteří si ulevují (v koupelně, v metru...). Snesu docela dost, koneckonců, tohle je pro japonské spisovatele docela běžné, ale tentokrát mi na tom cosi vadilo a celkově to na mě působilo více obscénně než v jiných knihách.

Malá členitost děje a horší čtivost
Knížka se mi docela špatně četla. Respektive... Když už jsem se začetla, docela mě obsah bavil a přišlo mi, že má místy i nadčasové myšlenky, rozhodně byl zajímavý. Ale zase mi začtení mnohdy trvalo dost dlouho, což je pro mě osobně nevyhovující, neboť čtu často velmi krátké úseky - např. o přestávkách ve škole, takže se mi nakonec do knihy chvílemi vůbec nechtělo.
Co mě ale mrzelo absolutně nejvíc, to je velmi malá členitost textu. Proto, aby dlouhé odstavce neobtěžovaly, musí být kniha velice čtivá a poutavá, což ale tento dvojromán pro mě není a nebyl. Absence kapitol je sice mrzutá, ale ne tolik, jako když ještě navíc chybí dostatek odstavců. To byl na můj vkus velký mínus.

Šokující, naturalistický
Největší přednost této knihy je asi způsob popisů, které jsou místy velmi naturalistické, až šokující. Jelikož originál vyšel již v šedesátých letech minulého století, dovedu si představit, jaký způsobil rozruch.
Přesto ale asi dám přednost jiným japonským autorům, Kenzaburó Óe mě zase tolik nezaujal. Možná je to špatným výběrem díla, neboť předpokládám, že coby laureát Nobelovy ceny za rok 1995 v tomto díle (v těchto dílech) neukázal všechny trumfy.

Pokud se nebojíte velmi otevřených popisů onanie, zaujalo vás téma exhibicionismu či nacismu u mladých Japonců, určitě po Seventeen / Sexuální bytosti sáhněte. Nevím, zda knihu doporučit či ne. Ale za pokus určitě stojí!

Celkové hodnocení: 6/10

Děkuji nakladatelství Plus za poskytnutí recenzního výtisku!


Žádné komentáře:

Okomentovat

Komentáře jsou ověřovány pomocí kódu!
Konstruktivní kritiku přijímám s úsměvem. A pokud použijete profil "Anonymní", na konci komentáře se podepište, díky moc!