sobota 27. října 2012

Zima se blíží

George R. R. Martin - Střet králů

Originální název: A Clash of Kings
Překlad: Hana Březáková
Rok vydání: 2011 (originál vydán 1998)
Počet stran: 944
Vazba knihy: Vázaná s přebalem
Nakladatelství: Talpress
Obálka: Martina Pilcerová

Nedoporučuji číst recenzi těm, kteří nečetli předchozí díl, Hru o trůny!

Soudržnost Sedmi království se jaksi rozpadla...
Po smrti krále Roberta Baratheona a jeho pobočníka, Eddarda Starka, neklid bující v Sedmi království nabyl na síle. Najednou se každý zve králem! Robb Stark, syn popraveného pobočníka, se zve králem severu. Theon Greyjoy se vrací zpět na Železné ostrovy a začíná kout plán, jak se stát králem. V Králově přístavišti vládne syn zemřelého krále, Joffrey Baratheon, jehož matka a regentka, Cersei Lannister se snaží horečně uchovat tajemství krvesmilstva, z něhož Joffrey pochází. Zatím se do Přístaviště vrací Skřet Tyrion Lannister, aby se coby zastupující pobočník krále snažil tuhle válku vyhrát. Robertovi přeživší bratři, Renly a Stannis si však také nárokují železný trůn a hodlají jít i přes mrtvoly! A ani za Úzkým mořem není klidu, khaleesi Daenerys Targaryen se snaží udržet zbytky khalasaaru po svém zemřelém choti, khalu Drogovi, naštěstí má draky. A zatímco Arya Stark bojuje o přežití a její sestra Sansa trpí jako rukojmí v Králově přístavišti, jejich nevlastní bratr, bastard Jon Sníh vyráží s ostatními bratry Noční hlídky na sever za Zeď. A zima přichází...

Ve druhém díle epické fantasy ságy Píseň ledu a ohně se setkáváme se širším záběrem děje. Zatímco v prvním díle se jednotlivé 'hlavní postavy kapitol' běžně setkávaly, ve druhém díle se toto děje jen málokdy. Každá postava má svou vlastní dějovou linii, díky níž se kromě Zimohradu, Zdi, Králova přístaviště a za Úzké moře podíváme do mnoha nových lokací. Zároveň poznáváme i nové postavy - kromě Theona Greyjoye, se kterým už jsme se setkali (ale nijak blíže) ve Hře o trůny, také Cibulového rytíře Davose, pašeráka, který slouží Stannisovi. Sama za sebe ale musím říct, že Davosova dějová linie mě nebavila a vzhledem k tomu, jak málo prostoru v knize dostal, by se s jeho entrée bývalo mohlo počkat až do Bouře mečů. Děj je spletitý a plný intrik, ale pokud se rozhodnete Píseň ledu a ohně číst, rozhodně vám příběh bude připadat jasný a zaobírat se budete maximálně jednotlivými intrikami.



Různorodost především
Na Martinově sáze je největším přínosem bezesporu různorodost postav a absolutní nepředvídavost. Opravdu jsem se snažila uhodnout, kdo zemře tentokrát. Nebála jsem se vybrat si kladné i záporné postavy, protože sám autor nám v předchozím díle spolu s popravou Neda Starka, absolutně kladného a čestného muže (a taky fešáka, alespoň podle BBC!), ukázal, že na naše představy o tom, že dobro zvítězí, z vysoka s***. Nicméně ať jsem se snažila sebevíc, neuhodla jsem vůbec nic! Vůbec netušíte, co se stane na další straně, natož co bude na konci knihy. A pokud nebudete tak šikovní jako já a nebudete si omylem jednotlivé díly ságy spoilerovat, rozhodně JE na co se těšit!
Nicméně, díky různorodosti není žádná postava bez vady - charismatický Jon Sníh je až moc čestný (a občas až hloupý), Tyrion trochu moc podléhá nevěstkám, Sansa je sice k politování, ale chudinka. Charakterově nejnevypočitatelnější a zároveň asi i nejzajímavější jsou ale bezesporu dva rádci, našeptávači - Varys a Malíček.

Čtivá
Ačkoliv by se kdekdo mohl vyděsit pohledem na bichli o téměř tisíci stránek (ale nebojte, bude ještě hůř!), pak vězte, že je slupnete jako nic. Ani se nenadějete a celých 944 stránek bude pryč. Střet králů je totiž záležitost velmi čtivá a pohlcující, nezřídka kdy se mi stávalo, že jsem myslela jen a jen na to, jak pokračují osudy jednotlivých postav. Navzdory všemu jsem však bylo posléze trochu otrávená z neustávajících popisů vlčích snů Starkovic dětí. Asi to bude pro budoucí děj důležité, mě to ale spíš otravovalo a bralo chuť číst dál.
Zároveň spolu s přeskakováním z jedné příběhové linie do druhé stoupá i napětí a vy musíte číst dál a dál už jen proto, abyste se dozvěděli, jak to s tou či onou postavou dopadlo. Výrazně nejvíce prostoru v této knize dostává Tyrion (který se zároveň stává asi největším favoritem knihy pro většinu lidí) a Arya, ke konci i Sansa. Naopak na můj vkus málo se vyskytovaly kapitoly s příběhem Danaerys, což je moje oblíbená postava, řekla bych, že pro budoucí zvraty bude postavou zásadní.

Překladatelský bonbónek!
Ještě teď si živě pamatuji, jak jsem v recenzi na předchozí díl vyjadřovala své obavy z překladu. Ano, zprvu to bylo trochu náročné, pár stránek mi například trvalo, než jsem pochopila, že Chundeláč je opravdu Shaggydog. Zároveň si pamatuji, jak jsem se ošklíbala nad 'Zimohradem' atp., ale nakonec musím uznat, že překlad je krásný!
Dokonce už jsem i pochopila, proč je Jon Sníh a ne Jon Snow - bastardi dostávali místo jména přídomek, který je možno beztrestně přeložit. Edrik Bouře taky není Edrik Storm! A musím říct, že nejvíce jsem si užívala Řekotočí, čarostromy, stínokočky a 'Daenerys za bouře zrozená' (Daenerys Stormborn)!

Pokud ještě váháte, zda se do Střetu králů pustit, ať už kvůli rozsahu či kvůli tomu, že Hra o trůny vás zase tolik nenadchla, určitě neváhejte. Střet králů je totiž mnohem lepší a komplexnější dílo než Hra o trůny, to je totiž teprve slabý odvar a rozjezd celé ságy. A myslím, že prostřednictvím autora se i dál budeme mít na co těšit!


Žádné komentáře:

Okomentovat

Komentáře jsou ověřovány pomocí kódu!
Konstruktivní kritiku přijímám s úsměvem. A pokud použijete profil "Anonymní", na konci komentáře se podepište, díky moc!