neděle 2. prosince 2012

Proč je mám ráda #1


Nápad se mi zrodil v hlavě z ničeho nic, jak už to tak bývá. Není to meme nebo challenge, bude to prostě jen soubor článků se souhrnným názvem "Proč je mám ráda". Budu psát o svých oblíbených spisovatelích, knížkách, nakladatelstvích, knihkupectvích... Prostě tak.

Dnešní první díl věnuji svým oblíbeným českým spisovatelům. Už jen proto, že jich je pár, takže nebudu článek zbytečně natahovat :-)

Karel Čapek (1890 - 1938)

Autor, klasik, dramatik, prozaik. To všechno je Karel Čapek. Jeden z těch českých autorů, který je známý i v zahraničí. Moje máma si Čapka vytáhla u maturity a já bych jím také nepohrdla. Byl a je velmi zajímavou osobností a jeho díla jsou vděčnou četbu nejen k maturitě.
Mám ráda především jeho tvorbu dramatickou. Prózy jsem od něj četla dvě a ani jedna mě tolik nezaujala, zatímco hry jsem četla čtyři a všechny se mi aspoň trošku líbily. Nejlépe hodnotím Matku, perfektní dílo!


Arnošt Lustig (1926 - 2011)
Autor mnoha povídek, novel a románů z prostředí koncentračních táborů. Čerpá z vlastních zážitků a právě to činí jeho dílo jedinečným.
Vlastní styl psaní není nijak převratný, na Lustigově díle je důležité především to svědectví. Prostřednictvím povídek a románů se můžeme vcítit do pocitů člověka prchajícího z transportu smrti, sledujeme váhu života a cenu jídla. Sledujeme dění v koncentračních táborech očima dětí a je nám z toho úzko.
Ještě za zmínku stojí jedna nemilá skutečnost - Lustig vždy velmi šetřil na korektorech a tak jsou jeho díla plná překlepů a chyb, což jim ubírá na estetické kráse. Přesto ho mám ráda.

Václav Havel (1936 - 2011)
Asi je předčasné tvrzení, že mám ráda Havla jakožto dramatika. Četla jsem zatím jen Audienci a viděla Odcházení. Už to v mých očích ale posunulo našeho bývalého prezidenta mezi mé oblíbené dramatiky.
Lidé absurdnímu divadlu nechtějí rozumět a raději tvrdí, že jsou to slátaniny. A to je prosím pěkně škoda. V obou jeho hrách jsem našla ironii, satiru, nadhled a přehled. A hlavně tam chyběla zahořklost, která by z jeho děl udělala ufňukaný patos. Za to tedy klobouk dolů!
Již od loňského prosince říkám, že lituji ne odchodu skvělého prezidenta, ale především skvělého spisovatele.

Milan Kundera (1929)
Jediný žijící ze zmíněných, Milan Kundera, uzavírá mou "svatou" čtveřici. Dnes už spíše Francouz než Čech, ale ono není divu. Z jeho díla zahořklost naopak čiší a díky Žertu si i můžeme domyslet, proč na naši zemi zanevřel. Je to škoda, režim nás připravil o, dle mého názoru, jednoho z nejtalentovanějších českých spisovatelů.
Kundera je skvělý vypravěč, kousavě ironický, popisující vztahy bez servítek. Filosofický podtext z jeho děl činí náročnější záležitosti, ale jsou psány čtivě, což je skvělé zejména pro čtenáře, jimž stačí základní dějová linka.
Nejvíc se mi líbil a líbí Žert, doufám, že si jej vylosuji u maturity!


A kdyby vás tyhle tematické články zaujaly, třeba se zapojte! :-)

3 komentáře:

  1. Od Lustiga jsem ještě nic nečetla, ale chtěla bych, poradíš mi čím začít? :) Jinak Čapek je klasika, Kunderův žert taky a od Havla jsem také nic nečetla ještě. Pěkný nápad :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lustig se obecně nečte zrovna nejlehčeji, proto bych ti pro začátek doporučila Démanty noci, ty jsou zatím nejčtivější z toho, co jsem četla, navíc jsou to povídky.
      Jinak od Havla doporučuji Audienci, je kratičká :-)

      Vymazat
  2. Děkuji, až bude po Novém roce trošku času, tak se do toho pustím. Právě vím, že Arnošt je těžké čtivo, proto se raději ptám, čím je lepší začít :) O Audienci už jsem hodně slyšela, takže tu si přečtu, co nejdříve :)

    OdpovědětVymazat

Komentáře jsou ověřovány pomocí kódu!
Konstruktivní kritiku přijímám s úsměvem. A pokud použijete profil "Anonymní", na konci komentáře se podepište, díky moc!