neděle 27. ledna 2013

Proč je mám ráda #4


Je opět neděle a tak nastal i čas na další nedělení nepravidelník. Dnes bych vám ráda přiblížila, proč mám ráda divadlo a divadelní hry obecně, proč je pro mě tento žánr přitažlivý a tak vůbec. 

Vždycky jsem ráda chodila do divadla. Sedm let jsem členkou KMD, v rámci naší školy. Vždycky se vypraví autobus, s kamarádkou zajdu před představením do KFC na twister menu (pokud tedy nějaké KFC v okolí divadla je) a s plnými břichy se poddáme hře.
V písemné formě mám dramata hodně ráda i proto, že jsou (až na výjimky) útlá a rychle se čtou. Dojmy tak mohu vstřebávat najednou, neporcuje se mi to a to je pro mě hodně příjemné.

Racek od A. P. Čechova je mou srdeční záležitostí. Mám ráda myšlenky v něm, jednotlivé postavy, dialogy a v neposlední řadě také styl, kterým je hra psána. Čechov si zde totiž libuje především v jisté melancholii a jinotajích, celkově to trochu připomíná Hemingwayovu metodu ledovce, jelikož většina sdělení Racka je spíše mezi řádky.
Abych pravdu řekla, i když tuhle hru miluji, ještě jsem se k žádnému jinému Čechovovu dramatu nedostala. Hodlám to napravit hned zítra (pokud něco bude v knihovně), abych se ujistila, zda mi skutečně sedí celkový jeho styl, nebo je to jen záležitost mnou tolik opěvovaného Racka.
Mimochodem, o mé platonické lásce, Borisi Trigorinovi, jste si tady již číst mohli.

I když na divadle preferuji komedie a v psané podobě spíše vážná (možná až psychologická) dramata, jelikož zastávám názor, že většina vtipů vyzní spíše ve finálním hereckém provedení, existují výjimky potvrzující toto pravidlo.

The Importance of Being Earnest, v češtině Jak je důležité míti Filipa, je divadelní hrou (komedií) od Oscara Wilda. Kdo Wilda zná, dá mi za pravdu, že je to dobrý spisovatel, který umí bezvadně používat ironii a satiru.
Ačkoliv je tohle zatím jediné jeho dílo, k němuž jsem se dostala, směle jej považuji za jednu z nejlepších divadelních komedií, s jakými jsem se setkala. Je to totiž především komedie plná inteligentního humoru. Nejsem totiž úplně příznivec prvoplánovitého buranského humoru, který často vyzní spíše trapně než vtipně (a často jej zachraňuje jen um herce, který takový trapný gag dokáže trochu ukočírovat).
Každopádně po této zkušenosti s Oscarem se jen těším na další jeho knihy, i když vím, že nejsou tak odlehčené a vtipné jako tato. Možná je to škoda, protože mi přijde, že tato nota mu sedí.

Matka je drama od Karla Čapka, o kterém jsem psala v prvním díle tohoto nepravidelníku.
Vybrala jsem tuto hru záměrně, neboť se mi líbila nejvíc ze všeho, co jsem zatím od Čapka četla. Upřímně řečeno nejsem moc naladěná na jeho utopie, tudíž mě zákonitě velmi zklamala například Věc Makropulos. Světlou výjimkou bude nejspíš RUR, kterému jsem po druhém přečtení alespoň trochu přišla na chuť. Zejména ovšem díky tomu, jak Karel Čapek umí pracovat s emocemi. Jak v RUR, tak i v Matce byly všechny dramatické dialogy zpracovány velmi citlivě a skutečně.
Umím si představit, že bych na divadle viděla něco z jeho her, rozhodně.


Kromě vážnější noty mám také velmi ráda absurdní dramata. Hodně se mi líbila Plešatá zpěvačka Eugena Ionesca, dokonce i Čekání na Godota, které mělo ale na můj vkus příliš slabších míst. Asi nejvíc mě zatím zaujala Audience od Václava Havla, co se tedy tohoto  žánru týče, a v plánu nejbližších dní mám soubor několika jeho dalších her.


Mimochodem, většina dramat je v současné době nově vydávána nakladatelstvím Artur, pod edicí D. Mně se tahle edice líbí moc. A to zejména proto, že v knihkupectví hned na první pohled vidím, že daná knížka je drama, aniž bych konkrétní kus znala. Navíc jsou všechny velmi hezky graficky řešené a vesele barevné. Co myslíte?

A co vy, máte rádi dramata? Nebo raději obyčejnou poezii či prózu? A divadlo radši na papíře nebo na jevišti?

8 komentářů:

  1. Jseš si jistá, že je Čechov bez Čechovského? :o)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ježiš, to jsem fakt napsala? :D :D Díky za upozornění, nejsem si toho vůbec vědoma (ale jak tak koukám, máš pravdu), asi nějaké náhlé zatemnění mysli (nebo jsem už myslela na něco jiného)! Jdu to opravit :)

      Vymazat
    2. To se stává. :o) Teď radši smaž komentáře, aby se to nikdo nedozvěděl. :))

      Vymazat
    3. Nene, jen ať všichni vidí, že taky občas ujedu, přestože si občas hraju na grammar nazi :D Žádná cenzura! :D

      Vymazat
    4. To je slovo muže! Eh, ženy!!

      Doporučuji dramata od Augusta Strindberga - například Slečna Julie. Jeho dramata vyšla ve dvou obrovských svazcích.

      Vymazat
  2. Já mám taky moc ráda drama i ho ráda čtu. Moje srdcové hry jsou především komedie jako je Ovčí pramen, Figarova svatba, Bouře, taky mě zaujal velmi Pygmalion a podobně :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vidíš, zrovna tyhle jsem nečetla, celkově v tom ještě nemám načteno tolik, kolik bych chtěla :) Děkuji za tip!

      Vymazat
    2. Já hodně četla na střední drama, protože jsme měli jeden předmět přímo světovou literaturu a museli jsme číst i drama, takže jsem si vybírala komedie a vždy se zamilovala, třeba takový Moliére má u mě také své místo! :) Asi si brzy zase nějakou komedii počtu :)

      Vymazat

Komentáře jsou ověřovány pomocí kódu!
Konstruktivní kritiku přijímám s úsměvem. A pokud použijete profil "Anonymní", na konci komentáře se podepište, díky moc!