středa 19. června 2013

Šípková Růženka trochu jinak (RC)

Orson Scott Card - Zakletá

Originální název: Enchantment
Překlad: Pavel Medek
Rok vydání: 2013 (originál vydán 2000)
Počet stran: 432
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: CooBoo

Jeden polibek může změnit vše
Váňovi je deset, když se v karpatských lesích zatoulá na tajemné místo s pod listím ukrytou krasavicí na podstavci... A s obludou, která ji střeží. Z místa proto raději uprchne a hned další den s rodiči opouští Sovětský svaz, aby začal nový život v Americe.
Skokem v čase se ocitáme ve chvíli, kdy postgraduální student Ivan opouští rodiče i snoubenku Ruthie, aby se vrátil do rodné (teď již samostatné) Ukrajiny, kde plánuje nasbírat materiály pro svou disertační práci. Cestou se ale staví u bratrance Marka, od nějž je to už jen krok k mýtině s ukrytou krasavicí. Co se stane, když dívku polibkem probudí a projde po mostě do bájné Tajny, země, která před tisíci lety zmizela? Ochrání Tajnu i princeznu Katerinu ze spárů Baby Jagy?

Zakletá zaujme hned na první pohled, a to především díky obálce. Dovolte se mi na okamžik rozplývat, jelikož jsem už dlouho tak povedenou obálku knihy neviděla. Knížka prostě volá a chce být čtena, tak proč jí to nedopřát? Ať už ale čekáte cokoliv, stejně vás ve výsledku obsah alespoň trochu překvapí.

Moderní pohádka dotažená do detailu
Mnohokrát jsem slyšela a četla, že Zakletá je v podstatě 'jen' moderní pohádka a nebo 'jen' vkusné fantasy. S tím ale moc nesouhlasím. Spíš než pohádka je to jako studie o historii. Po celou dobu čtení jsem byla skutečně fascinována tím, jak autor směle popisoval i drobné detaily ve fiktivní Tajně v devátém století.
Na konci knihy jsou místo doslovu vypsány prameny, ze kterých O. S. Card čerpal, je skutečně obdivuhodné, kolik práce si dal, aby všechno sedělo - a pokud mu něco uniklo, ještě se za to svým způsobem omlouvá! Prostě klobouk dolů.

Linii Šípkové Růženky Zakletá kopíruje v podstatě jen v rámci onoho polibku a kletby, která způsobila princeznin spánek. Dál už se příběh rozbíhá vlastní cestou, proto nepočítejte s tím, že se v knize dočtete opravdu jen o Šípkové Růžence zasazené do moderních kulis. Hlavním tématem knihy je spíše cestování v čase a mezi světy, tento motiv je velmi tvárný a umně zpracovaný, takže samotné přechody mezi světy působí přirozeně.

Nedlouho poté ho jeho "intuice" dovedla na širokou, měsíčními paprsky zalitou mýtinu; uprostřed dokonale kulatého palouku byla hluboká jáma a uprostřed jámy se do výše zvedal kamenný podstavec. Ve světle měsíce tam na něj čekala Katerina.
Ivan se rozhlédl, aby se přesvědčil, že tam není nikdo jiný.
"Nikdo," ujistila ho. "Tohle místo je před každým kromě nás dvou skryté, protože ty mosty patří nám. Ani Vdova je nevidí, ačkoli mě sem schovala a nechala tu svého medvěda, aby mě hlídal. A pokud sem nevidí ona, kdo jiný by mě tu mohl najít?"
Orson Scott Card, Zakletá, str. 202

Osobně mě trochu zklamalo, že velkou část knihy postavy tráví v současnosti, tak nějak jsem spíš čekala, že se budeme pohybovat více v Tajně - ta je popsána syrově a bez příkras ukazuje drsný život v raném středověku. Zajímavé jsou také historické drobnosti, ať už jsou to zmínky o slovanských věrozvěstech (zde jsou nazváni Kiril a Methodius) nebo otázka křesťanství, které v popisované době ve středověkých ruských státních útvarech ještě nebylo. Tomu všemu zdatně sekunduje slovní zásoba knihy, obohacená o občas skutečně zajímavé výrazy (za všechny uvedu třeba slovo filipika, které v současnosti něco řekne už jen málokomu).

Postavy těží z prostředí a popisů
Příběh je vyprávěn er formou z pohledu různých osob - v kapitolách jsou jednotlivé pohledy oddělovány odstavcem, jediná Baba Jaga má vlastní kapitoly.
Musím přiznat, že právě postavy pro mě byly skoro největší slabinou knihy, přišly mi tak nějak všeobecně nemastné neslané. Na druhou stranu jsou to postavy perfektně kompatibilní s prostředím, které jim Card vytvořil, a jeho prostřednictvím také fungují. Asi nejvíc mě v průběhu čtení iritovala princezna Katerina, zprvu namyšlený fracek, později zázračně milá - asi nejneuvěřitelnější postava. Z celé plejády mě nejvíc bavil Sergej, chromý písař v Tajně, mám zkrátka slabost pro duševně či tělesné narušené postavy.

"Medvědi by se neměli ženit s lidskými ženami. Jsme svým založením nevěrní."
"Ty jsi ale svoje slovo dodržel, ty moje sladká horo medvědího masa."
"Héra dovolila Diovi sukničkařit."
"Héra byla slaboška," ušklíbla se Jaga. "Zasloužila si to, jak nakonec dopadla. A pro případ, že by tě napadlo, že bys mě mohl podvádět s nějakou jinou ženskou, použila jsem na tebe jisté zaklínadlo. Zkus to a upadnou ti koule."
"Jestli to Héra nedokázala udělat Diovi, dost pochybuju, že bys to ty dokázala udělat mně. Vždyť ani nejsi bohyně."
Orson Scott Card, Zakletá, str. 156

Asi jako většinu čtenářů i mě nejvíce zaujaly kapitoly Baby Jagy - v těch se spojuje krutost hlavní záporné postavy s velmi zábavnou ironií. V těchto kapitolách jsou paradoxně ty nejnechutnější kousky a zároveň i ty nejvtipnější momenty. Baba Jaga je totiž prostě taková, není jako ta ubožačka Héra, která svého Dia nechala běhat za jinými ženami, ona si svého Medvěda drží na uzdě. A jen tak z principu občas někomu vezme nějakou část těla (oko, mozek a tak podobně) a nebo způsobí svědění či průjem.


Květnaté popisy, ale málo akce
Musím přiznat, že ač ještě několik dní po dočtení postavami i příběhem žiji, téměř celou dobu čtení jsem přemýšlela, co si o tom všem mám myslet. V Cardův prospěch hraje fakt, že díky rozsahu strávíte s obsahem knihy dostatečně dlouho na to, abyste se do toho dokázali vžít a aby vám to zůstalo v hlavě.

V jeho neprospěch pak ale hraje fakt, že je celá kniha v podstatě o ničem. A nebo ne, to není přesný výraz - spíš jde o to, že se autor možná až moc zaobírá filosofickými otázkami a nechává postavy, aby o problémech diskutovaly. Mně to zase tolik nevadilo, nemám problém s méně akčními knihami, ale chápu, že to může odradit. Pro ty, co se bojí dlouhých květnatých popisů a 'zbytečných' dialogů mohu jen vzkázat: Nebojte se toho, bude vás to bavit.
Orson Scott Card je totiž naštěstí velmi zdatný vypravěč, takže se dokáže udržet i na tenkém ledu.

Ivan se zastavil a sledoval, jak se medvěd pachtí dál a mizí mu z dohledu za podstavcem. Také z toho už většina listí odlétla, takže Ivan jasně viděl, že je tam skutečně nějaká mladá žena, která leží na nízké dřevěné posteli s rukama sepjatýma v pase a se zavřenýma očima.
Z této vzdálenosti a v tomto světle se zdála být nadpozemsky nádherná a klidná, jako ikona krásy. Kolik už četl pověstí, které o tomhle okamžiku vyprávěly? Soudě podle nich to byla téměř běžná událost. Hrdina spatří ženu a celý jeho život se v tom okamžiku změní. Ať žena potřebuje cokoli, hrdina jí to sežene, ať mezi nimi stojí cokoli, hrdina to překoná. Žádná pověst však nevysvětlovala, proč to dělá.
Teď už to Ivan věděl.
Orson Scott Card, Zakletá, str. 55

Jediná drobnost, která mě na celé knize zarazila je, že na zadní straně obálky v anotaci je princezna pojmenována Katarina a nikoliv Katerina jako v celé knize. Tahle drobná piha na kráse ale rozhodně knize jako celku neubírá.

Víte co? Čtěte to. Vykašlete se na to, že třeba většinu knihy nebudete vědět, co si o tom myslet. Nechte se unášet autorovým vypravěčským umem a užívejte si každou stránku plnou inteligentního humoru, pěkných myšlenek a historických reálií. Třeba si to taky zamilujete!

Děkuji nakladatelství CooBoo za poskytnutí recenzního výtisku!

10 komentářů:

  1. Ta obálka je nádherná! :-) Hezky mi plníš seznam knížek, které si chci přečíst, hodně mě to zaujalo :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Obálka je nádherná na obrázku a na živo je ještě nádhernější! :-)

      Vymazat
  2. Mně ta neakčnost, jak to nazýváš vůbec nevadila. Všechny ty úvahy a vůbec styl, jakým je kniha napsaná, mi seděly. Nejspíš se ke knize časem vrátím. A ta obálka je vážně naprosto úžasná. V reálu ještě hezčí než na obrázku :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi to není úplně na jedno přečtení, protože je tam hodně úvah a hodně fakt, která si asi poskládám až po opětovném čtení :-))

      Vymazat
  3. Táto kniha je top na mojom wishliste, dúfam, že sa k nej čoskoro dostanem :) Inak, super recenzia, nemôžem sa dočkať ešte viac :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, jsem ráda, že se ti recenze líbí :-)

      Vymazat
  4. Podľa mňa bola kniha strašne nudná... :/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nu což, já jsem zas taková černá ovce, když přijde na Měděného jezdce :-) Tvojí recenzi jsem četla, no... A ono mně Zakletá nepřijde moc jako univerzální líbivá knížka, takže tě svým způsobem chápu :-)

      Vymazat
  5. O té knize slyším poprvé. Popravdě, ani se moc nepídím po zmodernizovaných pohádkách, ale tahle vypadá dobře :) Jasná volba na dovču k moři ;)
    Už se opakuji, ale opět skvělý článek :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc, úplně se červenám! :-)

      Vymazat

Komentáře jsou ověřovány pomocí kódu!
Konstruktivní kritiku přijímám s úsměvem. A pokud použijete profil "Anonymní", na konci komentáře se podepište, díky moc!