úterý 8. října 2013

Na vzhledu přeci jen záleží

R. J. Palaciová - (Ne)obyčejný kluk

Originální název: Wonder
Překlad: Renata Greplová
Rok vydání: 2013 (originál vydán 2012)
Počet stran: 320
Vazba knihy: Vázaná s přebalem
Nakladatelství: Knižní klub

A z ošklivého kačátka labuť nevyrostla...
Auggiemu je deset let a právě se chystá do páté třídy. Ještě nikdy do školy nechodil, protože musel díky svým vrozeným vadám odmalinka absolvovat mnoho a mnoho operací. Teď je ale stabilizovaný a připravený vrhnout se do obyčejného života. Auggie je totiž neobyčejný, protože má deformovaný obličej. Prostřednictvím knihy sledujeme jeho první kroky, nové přátele a nepřátele a také zjišťujeme, že není úplně jednoduché takovým chlapcem být a s takovým chlapcem žít.

R. J. Palaciová ve svém debutu přináší vskutku zajímavý příběh s neobvyklou koncepcí. Cílová skupina knihy jsou prý děti, ale já myslím, že si ji užije každý. Jen mě trochu mrzí, že je v našem českém vydání kniha s lesklým přebalem, paperback s klopami by podle mě seděl lépe. Na Auggieho jsem se ale hodně těšila, byť jsem byla opět trochu ostražitá - všeobecně vysoká hodnocení mi prostě skoro nikdy nezní úplně důvěryhodně.

Milý. Co víc říct?
Ano, právě slovo "milý" nejlépe vystihuje celý příběh. Ačkoliv narazíme na stránky a scény, které působí spíše smutně a stísněně, pořád převažuje to milé. Proto je to kniha vhodná pro děti - trochu naivní a hlavně až nepřirozeně šťastně ukončená kniha je přesně to, co ocení a skousnou i tito mladší čtenáři. Ač jsem příznivce spíše drsných a realistických konců, tentokrát mi ta nereálnost ani moc nevadila. Svým způsobem se totiž k celé knize velmi hodí.

Augustus je Slunce. Já a máma s tátou jsme planety, které kolem toho Slunce obíhají. Zbytek naší rodiny a přátelé jsou jako asteroidy a komety, které se vznášejí kolem planet a také obíhají kolem Slunce. Jediné nebeské těleso, co neobíhá kolem našeho sluníčka Augusta, je Daisy, protože jejím malým psím očkům se Augustus nezdá jiný než ostatní. Daisy nás vidí všechny stejně, máme placaté a bledé obličeje, jako měsíc.
R. J. Palaciová, (Ne)obyčejný kluk, str. 87

Tou neobvyklou stránkou věci je rozhodně fakt, že se k příběhu dostáváme postupně z několika různých pohledů. Nejvíce prostoru má pochopitelně sám hlavní aktér, Auggie, ale díky jeho sestře Vie či kamarádce Summer se můžeme podívat na to, jaké to je, když sdílíte jednu domácnost potažmo stůl u oběda s někým, jako je právě Augustus. Nejprve jsem se toho bála, ale funguje to opravdu dobře, byť je ve finále trochu škoda, že dílčí postavy měly opravdu málo prostoru.

Příjemné čtení
Augustova dobrodružství jsou kromě jiného také velmi příjemnou záležitostí ohledně čtení. K tomu jistě přispívá nejen slovník, který je volený jednoduše, aby se čtením neměli potíže ani menší čtenáři, tudíž je velice čtivý. Navíc je celá kniha dělená do kapitol, které jsou opravdu krátké, zpravidla ne na víc než na čtyři strany. To je hodně příjemné jak pro ne úplně zdatné čtenáře, tak i pro ty, kteří si čtou zásadně jen před spaním a pozornost udrží jen na pár stránek.

Navíc je to celé takové miloučké a snad všechny vyprávějící postavy si oblíbíte. Je určitě dobře, že se dozvídáme o Vie, která právě začíná studovat na střední škole a připadá si trochu špatně, protože si skutečně užívá, že mezi novými spolužáky nikdo neví o jejím bratrovi. Díky tomu si můžeme uvědomit, že není jen složité být jiný, ale že je složité i žít s jiným. Možná mi bylo trochu líto, že dívčí postavy spolu trochu splývaly a také jsem postrádala pohled ze zápornější strany, ale uvědomuji si, že je to knížka původně zamýšlená pro děti. Stylem vyprávění se v zásadě vymykal jen Viin přítel, Justin.

Jsem strašná, říká mezi vzlyky.
Nejsi strašná, říkám jí něžně.
Ale jsem, vzlyká, mám tuhle školu moc ráda, nikdo tady o něm neví, nedokážeš si představit, jak je to krásný pocit, když si nikdo nešeptá za tvými zády, ale jestli Auggie přijde na to představení, všichni o něm budou mluvit... přísahám ti, že jsem se za něj nikdy nestyděla.

R. J. Palaciová, (Ne)obyčejný kluk, str. 209

Povinná četba? Určitě
Myslím si, že (Ne)obyčejný kluk je četba pro každého. A velmi ráda bych se u učitelů přimluvila za to, aby tuhle knížku doporučili i svým žákům. Obsahuje totiž mnoho pravdy, byť v poněkud zidealizované podobě.
Já (Ne)obyčejného kluka ráda nabídnu babičce, stejně jako desetiletému bratrovi.
Děti to totiž uvědomí o tom, že nejsme všichni stejní. A dospělí? Ti se u toho dojmou a možná si také leccos uvědomí.

4 komentáře:

  1. Moc hezky napsané :) Přesně tak, že je to takové milé a ten konec ačkoliv moc nealistický tak se tam hodil. Taky bych tu knihu dala přečíst svý mámě, ale když já tu knihu mám v angličtině :D

    OdpovědětVymazat
  2. Tyjo, máš úplnou pravdu. Až mě štve, že jsem nestihla ještě recenzi sama napsat, protože bych tam určitě spoustu těch tvých postojů taky vypíchla. Jen jsem ještě neměla možnost se nad tím úplně zamyslet. Obdivuju tě, že stíháš psát recenze i ve všední den, já jsem většinou schopná jenom o víkendech. :D Ale máš pravdu, je to milé. A také bych doporučila učitelům, aby o tom mluvili na základních školách. Protože pro ně hlavně by to mělo být. I když oni to nejspíš asi číst nebudou a čteme to my, no... Ale jako ano, souhlasím s tebou v celém tom článku. Mám tvoje recenze fakt obzvlášť ráda, protože je vidět, že se nad tím zamýšlíš, že čteš i kvalitnější věci a nejedeš tu známou předepsanou šablonu, jak to dělají někteří bloggeři, jen kvůli recenzákům... A doufám, že chápeš, jak to myslím :)

    OdpovědětVymazat
  3. Náhoda, že jsem knihu dočetla zrovna včera! A naprosto s tebou souhlasím - bylo to milý... a naivní. Líbilo se mi to, četlo se to v podstatě samo, ale jde tu dost poznat, že je to cílený na děti.
    Četla jsem to ale v angličtině a hned první věc, která mě na tvý recenzi praštila do očí, je - oni mu v češtině říkají "Augustus"?! Proč proboha? V originále je prostě August, případně mu říkají Auggie. Taky ukázka od Viina (omg, je to takhle správně? :D ) přítele je zajímavě přeložená - v originále ho odlišili tím, že mu všechny věty začínaly malým písmenem a celkově jsem nabyla dojmu, že je to nějakej negramota. Mrzí mě, že se takovýhle detaily z překladu ztratily, i když by nebylo těžký je do češtiny zakomponovat.

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj, nominovala jsem tě do knižního Tagu a budu ráda když se zapojíš :) http://nika-books.blogspot.cz/2013/10/tag-liebster-award.html

    OdpovědětVymazat

Komentáře jsou ověřovány pomocí kódu!
Konstruktivní kritiku přijímám s úsměvem. A pokud použijete profil "Anonymní", na konci komentáře se podepište, díky moc!