neděle 1. listopadu 2015

Jak to bylo - Říjen 2015 | Podzim v plném proudu!


Páni, ten říjen... Ten ale byl! Na začátku to moc slibně nevypadalo, únava, podráždění, zase kumulovaly veškeré problémy, které mám v podstatě od začátku roku. A pak najednou... To bylo všechno pryč. A mně je zase lehce, docela krásně. Začala mi škola, rozvrh mám tentokrát docela dobrý - nakonec mám "volný" čtvrtek i pátek, ale závidět nemusíte - v pondělí i v úterý jsem ve škole celý den a ve středu a ve čtvrtek chodím do práce, takže se z "hurá, jsem doma už v pět!" stalo "hurá, jsem doma už v osm!", haha. Volitelné předměty mě baví, myslím, že jsem si vybrala dobře. V říjnu jsem taky oslavila už dvaadvacáté narozeniny, viděla jsem poprvé Signal festival, navštívila jsem jednu výstavu a v kině jsem taky byla jednou. Říjen je prostě můj měsíc, co naplat :-)

Nové knihy
V říjnu se mi konečně skoro úplně povedlo to, oč jsem se snažila od ledna. Mám jen jednu novou knížku! Tramtadadááá, to je ona:

A zase to bylo neplánované. Nejprve jsem dva výtisky téhle knihy viděla v "hrabokoších" se slevami u nás před Luxorem. Jméno mi bylo povědomé, ale chtěla jsem se doma přesvědčit. Pak jsem na to zapomněla... A o několik dní/týdnů později jsem před zavíračkou jeden z těch dvou náhodou našla zapadlý v té jedné bedně. Tak jsem si ho dala stranou, že se rozmyslím. Ivan Binar byl totiž za tenhle román nominován na Magnesii Literu 2013 a tohle byl navíc úplně poslední výtisk, který jsme měli na krámě. Dobrá hodnocení mě přesvědčila, takže za nějakých 57 korun byl můj :-)

V listopadu toho bude víc. Už teď totiž čekám zásilku z bookdepository a v pondělí si navíc jednu knihu jdu vyzvednout do antikvariátu ve Valentinské. A kdo ví, co zbytek měsíce přinese...!

Přečtené knihy
Tady to vypadalo dlouho bídně. Mám totiž poměrně dost školy, ale tentokrát čteme spíš jednotlivé povídky a studie než celé knihy. Nakonec jsem se ale pročetla až na číslo 11, což není vůbec špatné, takový pěkný průměr. Vesměs to byly oddechovky a/nebo recenzáky - o Krycím jménu Verity a Otce se nebudu rozepisovat, protože recenze budou už teď, v týdnu. Zmizet od Petry Soukupové jsem si chtěla přečíst už hodně dlouho, tak jsem po tom nakonec spontánně sáhla jednou na cestu do Prahy. Dost hustý, co víc říct... Z mého seznamu podzimního čtení jsem přečetla jen jednu knihu, zato jsem si spontánně dala znovu Kameny osudu, Korektora a Tím všechno začíná. Největším překvapením pro mě ovšem byl druhý pokus, který jsem investovala do Záře nad pohanstvem. Prvně jsme to měli číst v prváku a já to zvládla sotva do půlky, navíc jsem u toho usnula ve vaně (!!). Tentokrát jsem se rozhodla vytrvat a... Světe div se, bavilo mě to!

V listopadu pomalu začnu číst vánoční knížky, na to se moc těším. Ráda bych dočetla své dvě rozečtené sbírky povídek - Hovězí kostky a Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku. Tu první čtu už strašně dlouho a moc mě nebaví, tu druhou jsem rozečetla teď v říjnu a baví mě moc. A určitě se pustím do dalšího úkolu ve výzvě #ReadNordic!

No a co dál?
Konečně jsem viděla Maťana! Chtěly jsme jít i na Pana (ale toho dávali jen chvíli a navíc v Cinestaru jen s dabingem) a na Purpurový vrch (ale ten snad ještě zvládneme), ale nakonec to nevyšlo. Poprvé jsem byla na Signal festivalu, takže jsem se prošla večerní Prahou a to bylo fajn. Taky jsem byla po děsně dlouhé době v čajovně se svýma říjnovýma holkama. Státní svátek jsem strávila s mamkou, bráchou a babičkou na výstavě Má vlast, ke které mám ale spoustu připomínek, asi nejsem typ na krajinky a k tomu se to prostě kupí.





Přidávám kupu říjnových fotek, ať máte na co koukat. Nízké sluníčko, žluté listí... I proto miluju podzim! V říjnu jsem se rozšoupla, co se týče laků na nehty, rtěnek, matcha tea a sportovního oblečení. Ten dýňový koláč jdu zrovna upéct, je mňamózní! Nahřívací kočička bylo totální must-have, hlavně pro studené noci. Na předposlední fotce je strom na šperky, který mi daly holky k narozeninám. Náramky jsem začala vyrábět teprve nedávno, na odreagování. Navíc vypadají moc pěkně, nemyslíte? 

Jen místo True Detective jsem nakonec začala sledovat How I Met Your Mother, protože TBBT už není to, co bývalo...

Mějte se krásně!

6 komentářů:

  1. Rozvrh máš náhodou vážně přijatelný.. Já jsem teď v prváku, taky na UK, no a povedlo se mi mít "jenom" volný pátek.. :D Náhodou jsi toho přečetla fakt dost, to tě docela obdivuji, já jsem za říjen přečetla jen Krycí jméno Verity, mě se vážně líbila, jsem zvědavá, co na ní řekneš ty! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V prváku jsem měla školu vždycky i v pátek :D Poprvé loni v ZS jsem měla pátek volný a teď tedy ty dva dny, no :-) Nestěžuju si!

      Vymazat
  2. Já ti tak závidím, že si užíváš školu. Já mám teď strašné problémy hlavně s chemií, vůbec nevím, co s tím - jestli se na to vykašlat, nebo se s tím stresovat, nebo obojí (to tak nějak dělám teď)... Jak jsi to na gymplu měla ty? Ignorovala jsi to, co ti nešlo, nebo ses snažila uspět ve všem? :)
    Na recenzi na Krycí jméno Verity jsem zvědavá. Chci si to přečíst a doufám, že se mi to podaří někde vyhrát. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chemie... No, vždycky jsem to nějak usmlouvala, párkrát za mě písemku napsaly kamarádky a nakonec byla pryč, jupí! Já jsem byla vždycky spíš průměrný student, takže asi tak, nijak jsem to nehrotila :-)

      Vymazat
  3. Bětka, Cecilka: Blog Narcisky
    Děvčata, nemluví z vás trochu závist? Nebo zhrzená profesionální ješitnost, když vidíte, že vysokoškolsky nestudovaná sl. Slavíčková má jeden z nejlepších literárních blogů u nás? A že jí nesaháte - myslím teď vaše blogy - ani po kotníky?
    Ano, v jejím článku je několik chyb a určitě to i jí samotné vadí. Proč by ji to ale mělo zakazovat psát o chybách v knihách. Víte, přijde mi dost divné, že vám, údajným bohemistkám, chyby v knihách nevadí. Nevím, ale předpokládám, že když si půjdete koupit auto, budete chtít, aby mělo vše, co má mít. A když třeba po čase zjistíte, že mu chybí brzdové válečky, mávnete snad nad tím rukou a řeknete si, že se prostě auto občas úplně nepovede, protože je to složitá věc? Asi ne, ale budete chtít za ten zmetek auto nové. Proč vám tedy nevadí zmetkovitost u knih?
    Já nevím, jak to chodí v nakladatelstvích, nevím, co dělá redaktor nebo korektor a ani mě to nezajímá, stejně jako mě nezajímá, kdo montuje ve Škodovce výfuky. Chci prostě auto s výfukem a knihu bez chyb. Je to tak složité pochopit?
    Myslím, že by vám neuškodila trocha objektivity - co se např. slohu a stylistiky týká, mohly byste se od sl. Slavíčkové učit...
    Jan Hofírek

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Odpověděla jsem ti už u Daffodily, nicméně ještě něco dodám - komentáře bez přečtení článku jsou k pláči. Tvoje argumentace závistí taky. Nicméně můj knižní (nikoli literární, nemám tu svou literární tvorbu, jen píšu o knížkách) blog asi taky nebude úplně k zahození, když ti onehdy posloužil k reklamě na vlastní "supertajný" blog :-))

      Vymazat

Komentáře jsou ověřovány pomocí kódu!
Konstruktivní kritiku přijímám s úsměvem. A pokud použijete profil "Anonymní", na konci komentáře se podepište, díky moc!