čtvrtek 3. prosince 2015

Jak to bylo - Listopad 2015 | Unavený konec podzimu + minirezence


Tak ahoj, listopade, zase za rok! Skoro jsem si ani nevšimla, že končíš... A přitom jsi mi připadal TAK dlouhý. Byla to klasicky samá škola, samá práce. Přecpané ranní autobusy, trochu upršeno a úplně malilinko usněženo. Dvakrát jsem překonala lenost (a nezapomněla jsem na to!) a vyběhla jsem. Byla jsem třikrát v kině a udělala jsem tři referáty (jen tu poslední prezentaci jsem nakonec předvedla až v prosinci). Zahájila jsem vánoční ladění a stal se ze mě definitivní závislák na matche a milovník sypaných čajů. Byl to dobrý měsíc, ale začíná mě to zase zmáhat.
Nové knihy

Zase se mi to trochu nashromáždilo... Ale mám tu od každého něco. Deníky Jiřího Ortena mi koupil tatínek, jako motivaci a studijní materiál k bakalářce. Takže bych už opravdu měla začít. Koupila jsem si Let It Snow a Úvod do komparatistiky. Let it snow bylo must have kvůlu obálce a kvůli tomu, že jsem prostě vánoční kýčař. A moje kýčovitá dušička byla spokojená :-) Druhá zmíněná investice byla spontánní, opět jedna z knih za dvacku z našeho antiku ve Valentinské. Přehodnocuju, jestli na komparatistiku vůbec mám, vlastně ještě nevím, kam se chci hlásit... Ale každopádně mi přijde zajímavé si o tom něco přečíst. Muži, kteří nemají ženy je novinka mého velkého oblíbence. Recenzní výtisk od Odeonu, můžete se již brzy těšit na recenzi. Prozradím, že jsem byla spokojená :-)

Já a Zkušebna rodičů, kterou jsem dostala jakožto "redaktorský" výtisk, to je složitý příběh. Nebo spíš zvláštní vztah. Když jsem na ní pracovala, milovala jsem ji, odpočítávala jsem dny do vydání (datum jsem měla v diáři hned od první chvíle, kdy jsem se ho dozvěděla - tj. dobře půl roku dopředu). A pak vyšla a vinou okolností jsem z ní najednou neměla radost, neběžela jsem do prvního knihkupectví... Jen jsem v práci tiše sledovala, jestli se prodává. Hrany se otupily a já ji pořád miluju, i když možná krapet jinak. Mám ji konečně doma ve fyzické podobě a přiznávám, je to pocit k nezaplacení! Taky ji znovu čtu a užívám si to, jako poprvé.

A nakonec slíbená "minirecenze" z titulku. Protože holky z A cup of style mám hodně ráda a jsem tudíž hodně ráda, že jsem jejich knížku vyhrála s podpisem. Chci se o téhle knížce zmínit, ale asi bych neměla dost materiálu pro dlouhou recenzi. Tak alespoň touto cestou.

Móda, krása a životní styl. Tenká knížka s trochu kýčovitým designem (který je ale naživo vlastně moc hezký), podle mnohých plná rad dobrých tak pro patnáctileté slečny. Já jsem si listování (protože je tam víc fotek než textu) užila. Moc se mi líbí grafické provedení knížky a je super, že holky ví, o čem píšou. Nejvíc jsem ocenila kapitoly o cestování, motivaci a sebevědomí, i když mám s oblékáním problémy, ty obecné rady z kapitoly o módě znám :-) (jen si moc neumím představit, jak by mé slovanské postavě mohla prospět úzká sukně do pasu, která by mi neskutečně podtrhla široké boky)
Je to taková zajímavůstka do knihovny, hlavně artefakt zdůrazňující to, že podařit se to může všem :-)

Přečtené knihy
Přečetla jsem jakoby 12 knih, ta dvanáctá je totiž jednoaktovka. Pustila jsem se do čtení všech vánočních kýčovek, které mám. Úspěšně, na prosinec mi nezbylo nic (jen Kouzelný kalendář od Josteina Gaardera). Kromě toho jsem četla opěvovaný Mlýn na mumie, který mi ve výsledku zas tak skvělý nepřišel. Zrovna teď mi připadá jako dobrý nápad o něm napsat víc, ale obávám se, že čas nezbude. K třetímu tématu výzvy #ReadNordic jsem zvolila Syna stínu od Sjóna, víc najdete na facebooku. A suverénně nejhorší knihou listopadu se stalo Vrhnout, ze kterého se mi opravdu chtělo vrhnout.

Ráda bych se víc pustila do psaní o současné české literatuře. Ostatně materiálu mám dost! Teď zrovna dočítám Netopýry od Ondřeje Macury a mám rozečtené Flying foxes Kristýny Vorlíčkové. Nechci ale slibovat, protože jak známo, sliby nikdy nedodržím.

Listopade, kam jsi zmizel?
Ráda bych napsala i o dvou filmech, které stojí za to vidět a možná i navštívit v kině. Ani jeden z nich bohužel nebude Mockingjay 2, který je podle mě nejslabším filmem z celé Hunger Games série (ale ano, jsem ten divňák, který má raději jedničku než dvojku). Naproti tomu z Peanuts ve filmu jsem byla unesená a vlastně jsem pořád! Otcové a dcery byli příjemným překvapením, ale víc doufejme v článku. Jen si musím zvyknout na ranní a lépe si zorganizovat předvánoční čas.

Vánoce ladím ostošest. Mám už skoro všechny dárky a některé dokonce i zabalené. Byla jsem se podívat na rozsvěcení vánočního stromku v Berouně spojené s koncertem Karoliny Gudasové a dvou sborů. No a co vám budu povídat, u Tajných přání z Polárního expresu jsem se rozbrečela (protože jsem cíťa, Polární expres miluju a jsem bulík ubulenej a pošahanej). Prostě už se Vánoc nemůžu dočkat!

Máte to tak taky? :-)
A na co se těšíte v prosinci?

10 komentářů:

  1. Jo listopad se nějakým záhadným způsobem vypařil a já zjišťuji, že se mi blíží zkouškové, hm asi bych se měla začít učit, no což.. :D Na Hunger games jsme byla taky, ale moc se mi to nelíbilo (nejhůře zfilmovaný díl.. :D). Na Let it snow se chystám taky, stojí to za to? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Učit se na zkouškové od začátku prosince? To neznám! :D A Let it snow za to stojí, i když je to dost přitažené za vlasy, je tam spousta sněhu!

      Vymazat
    2. To je tak, když si dáš všechny zkoušky na začátek ledna.. :D No, tak to se těším, brzy by měl dorazit recenzní výtisk! :)

      Vymazat
    3. Dva zápočtové testy mám první týden v lednu a tedy na to, že bych se měl začít učit, jsem ještě nepomyslela... :D

      Vymazat
  2. Poraď mi vánoční kýčovky, prosím? Jana CM

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já četla samé YA - Let it snow, Dash a Lily: Kniha přání, Girl Online. Nicméně mám ještě ten Kouzelný kalendář Josteina Gaardera, ten není tolik kýčovitý, ale zase je hodně vánoční. A ráda bych zkusila dětskou knížku Vánoce jednoho kluka z Walesu. A z těch YA Dárek z pravé lásky :D

      Vymazat
  3. My jsme včera s kamarádkou oficiálně zahájili prosincové šílenství výborným svařákem, teď jsou v plánu dárky, jejich balení, rozmotávání blikaček, palačinky na Staromáku, medovina a další svařáky...a těšení se na Vánoce v rodinném a pro mě snad knižní kruhu, protože jsem si vymohla knižní Vánoce a rozdala seznamy:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to já Vánoce zahájila hned po říjnových narozeninách :D

      Vymazat
  4. Já upřímně mám taky radši jedničku Hunger games (filmovou). Protože v té druhé mi to přijde už hodně umělé, ještě víc načančané, Katniss strašně zmalovaná... no, to je fuk. :D
    Muži, kteří nemají ženy mám doma taky, tak si to musím přečíst. Stejně to asi nestihnu před tvou recenzí. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U mě je to možná i proto, že se mi knižně pořádně líbila vlastně jen jednička... :D
      Jinak to třeba stihneš, jsem poslední dobou recenzní slibotechna, tak nevím, kdy to stihnu :D

      Vymazat

Komentáře jsou ověřovány pomocí kódu!
Konstruktivní kritiku přijímám s úsměvem. A pokud použijete profil "Anonymní", na konci komentáře se podepište, díky moc!