pátek 22. ledna 2016

Příběh o dvojčatech, která se učila žít samostatně

Jandy Nelsonová - Dám ti slunce

Originální název: I'll Give You the Sun
Překlad: Veronika Volhejnová
Rok vydání: 2016 (originál vydán 2014)
Počet stran: 360
Vazba knihy: Pevná
Nakladatelství: CooBoo

Dvě těla, jedna duše, spousta maleb
Jude a Noah jsou dvojčata. Odmalička pořád spolu, jedna duše ve dvou tělech. Neustále spolu soutěží, obchodují s nebem a hvězdami. Když jim je 13, začínají se vzdalovat - Noah se snaží vyrovnat s tím, že se mu líbí kluci, uzavírá se do sebe, maluje v hlavě a po ničem netouží tolik jako po přijetí ne prestižní IVU (Institut výtvarného umění). Jude se snaží být jiná, tak moc normální, až se ztrácí sama sobě. O tři roky později je to Jude, která se trápí na IVU s neustále rozbitými plastikami a schovává se před světem. Pod nánosem lží a tajemství k sobě ztratili cestu. 

Po prvotině Nebe je všude vychází i druhá kniha Jandy Nelsonové, kniha, na kterou snad neexistuje nic jiného než chvalozpěvy. Anotace láká na příběh o sourozeneckém vztahu, což zní dobře, ale neodpouští si jedno velké klišé posledních měsíců a let - homosexuální hlavní hrdina. Proto jsem k Dám ti slunce přistupovala trochu s ambivalentními pocity, ale vlastně docela pozitivně.


Promyšlená kompozice
S Noahem a Jude se setkáváme v pravidelných intervalech, časové roviny se prolínají a každý z nich je vypravěčem jednoho časového úseku. Noah doby mezi 13 a 14 lety, až do té hrozné tragédie, kdy jejich matka zemřela. Jude čtenáře provází "současností". Oba jsou vypravěči právě v té chvíli, kdy jsou outsideři. Přiznám se, že mě to dost rozladilo, alespoň v začátku. Ono to ale svůj smysl má, jak se postupně odkrývá vrstva lží, polopravd a tajemství. A nakonec se to všechno spojí do kruhu a dává to smysl, vážně ano.

Obě dvojčata ukusují velký kus vyprávění. Tak velký, že v polovině knihy zjistíte, že jste teprve za čtvrtou kapitolou. Neskutečně dlouhé kapitoly spolu s velmi poetickým stylem z knihy tvoří poměrně vyčerpávající záležitost. Není to zas tak moc čtivé a obsah je natolik drásavý, že to až unavuje.

Jandy Nelsonová má velmi výrazný styl, ale není pro každého. A mně zas tolik neseděl, zejména v první polovině. Hodně dbá na detaily a je poetická, ale tak nějak ne v tom smyslu, aby mě to oslovilo a pohltilo.

Noemova archa a Hey, Jude
Četla jsem, že Jude i Noah jsou úžasně realističtí. Já s tím zas až tak nesouhlasím. Oba jsou patetičtí a v jisté fázi ufňukaní tak, že byste je nejradši profackovali, aby se ráčili vzpamatovat. Co se mi ale hodně líbilo, bylo vylíčení Noahovy homosexuality - je vážně osvěžující pro jednou číst o pocitech toho, který to zrovna zjistil a tudíž se nechová tak neskonale kýčovitě, jako v jiných knihách. Jinak je ale Noah divný, prostě opravdu je. Lennie z již zmíněné autorčiny prvotiny, pořád psala básničky, i prstem na kalhoty. Noah naproti tomu pořád maluje, alespoň v hlavě. A občas se chová naprosto iracionálně. To mu ale rádi odpustíte, až se doberete ke konci.

Jude mě naproti tomu víc bavila už od začátku, absolutní nadšení z ní potom kulminovalo ve čtvrté kapitole. Na rozdíl od Noaha mi bylo hned z kraje jasné, proč se chová tak, jak se chová. Schovává se před světem a snaží se chránit sebe i ostatní před nemocemi a vůbec vším tak moc, až to hraničí s obsesí. Její kapitoly neprovází myšlenkové portréty, ale citáty z bible, z knihy babičky Sweetwineové, do níž psala moudra babky kořenářky, pověry, doporučení. 

"Dvojče pravák vždycky mluví pravdu, dvojče levák lže.
(My s Noahem jsme oba leváci)"

Vyprávění Jude je živější a navíc jako první nakusuje všechna rodinná tajemství. A že jich má Sweetwineovic rodina požehnaně. Nakonec vám dá i smysl, proč jejich papoušek pořád hledá Ralpha a jak do toho pasuje kluk s anglickým přízvukem.

Jandy Nelsonová asi není úplně pro každého, ale v Dám ti slunce vytvořila pestrou mozaiku vyprávění, opět okořeněnou skvělými detaily. Není to přeslazené a je to opravdu primárně o vztahu mezi bratrem a sestrou, mezi dvojčaty. Pokud se vám Nebe je všude nelíbilo, tahle kniha má určitě větší potenciál, přestože není na pohled líbivá.


Děkuji nakladatelství CooBoo za poskytnutí recenzní e-knihy!

2 komentáře:

  1. O knize (knihách) ani autorce jsem ještě nikdy neslyšela, ale docela mě to zaujalo. Achjo, zase další položka na seznam :) Díky!
    K

    OdpovědětVymazat

Komentáře jsou ověřovány pomocí kódu!
Konstruktivní kritiku přijímám s úsměvem. A pokud použijete profil "Anonymní", na konci komentáře se podepište, díky moc!