čtvrtek 18. února 2016

Půlnoční koruna drží laťku a zvyšuje napětí

Sarah J. Maasová - Půlnoční koruna

Originální název: Crown of Midnight
Překlad: Ivana Svobodová
Rok vydání: 2016 (originál vydán 2013)
Počet stran: 400
Vazba knihy: Měkká
Nakladatelství: CooBoo

Králova bojovnice proti spiknutí
Celaena Sardothien vyhrála alespoň částečnou svobodu a stala se královou bojovnicí. Má pro něj zabíjet nepohodlné, bojovat za čest... Prostě takový ten svalnatý bouchač v sukních. Když dostane za úkol zneškodnit Archera Finna, svého starého známého, rozhodne se pátrat po spiknutí na vlastní pěst. Něco v tom všem totiž nesedí. A co s tím má společného princezna Nehemia?

Skleněný trůn je jedno z těch příjemnějších překvapení. Vlastně se mi dost líbil, tak jsem se rozhodla pustit se i do druhého dílu. První dobrá zpráva - je stejně čtivý jako ten předchozí. O trochu horší zpráva - milostného trojúhelníku jsme se sice zbavili, ale pořád je to sladké až až.

Drsňačka jen tak na oko a taky trochu natvrdlá
Taková je hlavní hrdinka Celaena. Zatímco ve Skleněném trůnu jsem si (alespoň na začátku) pochvalovala Celaeniny myšlenkové pochody prošpikované plány na útěk/zabití/ublížení, v Půlnoční koruně jde prakticky jakákoli Celaenina hustokrutopřísnost úplně stranou, zejména poté, co během prvních pár stránek zjistíte, že vlastně pro krále nikoho nezabíjí. Trochu mi vrtá hlavou, jak tedy mohla být nejlepší nájemnou vražedkyní v Adarlanu... Když je spíš profesionální uklízečka (ale živých).

Druhou stránkou věci jsou všechny šokující zvraty v knize. Pokud nejste Celaena, patrně alespoň na polovinu z nich přijdete dřív než ona, protože jsou prostě donebevolající. Ale abych jí nekřivdila - i Chaol Westfal je trochu natvrdlý a jednu a jednu dohromady si dá až když už je trochu pozdě.

Méně je více... Nebo ne?
Jako v prvním díle, i tentokrát je vyprávění podáváno ve třetí osobě, z pohledu Celaeny. Tedy alespoň z největší části. Stejně jako minule se i tentokrát dočkáme kapitol z pohledu korunního prince Doriana Havilliarda. A dokonce se o něco méně věnují Celaenině neutuchající kráse, což je dost osvěžující. V Půlnoční koruně ale autorka vsadila na častější střídání úhlu pohledu, takže kromě Celaeny a Doriana dostanou prostor i další postavy, což vnáší do příběhu "něco navíc", alespoň oproti prvnímu dílu.

Víc akce a méně uzavřený děj
Většina čtenářů si Půlnoční korunu oblíbila mnohem více než Skleněný trůn. Je to pochopitelné - druhý díl je temnější, akčnější a konečně se zbavil milostného trojúhelníku! Romantiky však ne. Celaena se s Chaolem pořád obchází, jiskří to mezi nimi a je to vlastně docela sexy. A potom, najednou, je to tak přeslazené, že hrozí akutní ulepení. Naštěstí jen na chvíli.

Mně osobně na jedničce vyhovoval konzistentnější děj - Půlnoční koruna je typickým dílem ze série, což není úplně můj šálek čaje. Na druhou stranu musím uznat, že konec byl parádně našlapaný, takže se opět těším na další díl. Trochu doufám, že se ponese v podobném duchu, jako druhá část Půlnoční koruny - ta je syrovější a mrazivější. Prostor pro další směřování děje určitě zůstal, tak uvidíme, jak si s tím Sarah J. Maasová poradila.

Uklidňuje mě jen fakt, že pokračování vyjde už brzy.

Děkuji nakladatelství CooBoo za poskytnutí recenzní e-knihy!

5 komentářů:

  1. Já nevím, možná jsem divná, ale mě přišel daleko lepší Skleněný trůn, u Půlnoční koruny jsem se od druhé poloviny celkem nudila, protože Celaena pořád chodila kolem horké kaše, i když ten konec byl pravda vážně nečekaný. Taky asi sáhnu po pokračování, jen doufám, že bude o něco méně předvídatelné a konečně potkám i nějakou tu vílu.

    http://boook-planet.webnode.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně se také víc líbil Skleněný trůn. Ale vysvětluju si to tím, že preferuju solitéry a ne série. A Půlnoční koruna už je typická sériovka :-) Ale zatím mě to baví, tak se těším na Dědičku!

      Vymazat
  2. Úplně s tebou souhlasí. PK se mi líbila, ale až na dokonalý napínavý konec, byla taková, no...(pokud máš ráda Chaola, tak Ti zničím náladu, ale na kapitána stráží byl nehorázně natvrdlý. A navíc Dorian 💜, sice chápu, že s C nebude, ale princ, který miluje knihy? Dejte mi ho :D Jednoduše ji absolutně nechápou). Alespoň, že tam tolik C+Ch scén nebylo tolik, protože by to knihu velmi zhoršilo. A Čekárna? Tentokrát už alespoň někoho zabila (asi 2 :D). Tohle zabiják není. Ale oblíbila jsem si ji, protože už, na rozdíl od SK, neřešila jenom šperky, oblečení a který kluk je lepší (řeknu to znovu, když už to řešila tak dlouho, měla si vybrat někoho lepšího. Ehm.....Dorian :D)
    Jednoduše, autorka napsala perfektní konec a bylo by dokonalé, kdyby to tak už začalo. Upřímně nevím, který díl byl lepší, ale podle *SPOILER* vílím a magickým schopnostem Doriana a Celaeany, se opravdu těším na Dědičku. Až do dubna!
    PS: Doufám, že komentář není skoro delší než recenze ;) :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, + blog. http://readingwithclaire.blogspot.cz
      ;)

      Vymazat
    2. Jako zas tak moc ty chlapy neprožívám, ale Dorian? :D Bože, je hroznej, kolo bych si o něj neopřela :D Hlavně kvůli SK, to je fakt.

      Vymazat

Komentáře jsou ověřovány pomocí kódu!
Konstruktivní kritiku přijímám s úsměvem. A pokud použijete profil "Anonymní", na konci komentáře se podepište, díky moc!