pátek 11. března 2016

Anežka: O nestandardním vztahu mezi matkou a dcerou

Viktorie Hanišová - Anežka

Rok vydání: 2015
Počet stran: 256
Vazba knihy: Pevná
Nakladatelství: Host

Z některých lidí rodiče prostě nikdy nebudou
Julie je zvyklá na život podle pravítka. Překročila třicítku, je úspěšná v práci a teď by ještě moc chtěla dítě. Malou holčičku, Anežku, čistou, blonďatou, krásnou a hodnou. Julie v současnosti má za sebou padesátku a řeší už několikátý útěk osvojené dcery Agnes, romského děvčete, které si Juliinu lásku prostě nedokázalo přes veškerou snahu zasloužit. Z některých dospělých prostě rodiče nikdy nebudou a nepřizpůsobitelné děti jim to nemohou ulehčit.

Prozaický debut Viktorie Hanišové čerpá z tématu, o kterém psala už Tereza Boučková. A odkazy k Roku kohouta nejsou náhodné. Jenže zatímco Rok kohouta je určitou formou autobiografie, Anežka je fikce. Podobnost čistě náhodná, ale vlastně tak docela neexistující.

Román o mateřství nebo o adopci?
Julie je zvyklá překonávat problémy. Všechno zvládne, je přece personalistka. Když to nepůjde přirozenou cestou, tak si Agnes adoptuje. A ten drobný problém, že je Romka? Nevadí, Julie vymyslí téměř dokonalou a neprůstřelnou lež a zajistí Agnes vymyšlený kubánský původ. Jenže ne všechno jde naplánovat a výchova už vůbec ne, Agnes je navíc trochu samorost, takže brzy přijdou první problémy a neshody. Co Julie a Agnes udělaly špatně, že se to tak pokazilo?

Myslím, že z nástinu děje je to jasné. Ačkoliv se Anežka snaží lákat na kontroverzní téma adopce romského dítěte, je spíše románem o rodinných vztazích. Viktorie Hanišová zkrátka tu látku, kterou už jednou vybrala Tereza Boučková, pojímá úplně jinak. Neptá se po moci genů a nestaví Agnes do přehnaně špatného světla. Vlastně se domnívám, že kdyby byla Agnes bílá holčička, na struktuře příběhu by to nic zásadně nezměnilo.

Er-forma, ich-forma, několik úhlů pohledu
V románu se střídají dvě časové roviny - teď a předtím. Kapitoly ze současnosti vypráví Julie, rezignovaná a apatická, izolovaná ve svém bytě, bez Agnes. Snaží se pochopit, kde se to tak pokazilo, proč Agnes utekla. V kapitolách z předtím se setkáváme z vypravěčem ve třetí osobě, jehož úhel pohledu se mění - nejprve jsou to pouze Juliiny kapitoly. Julie jako mladá, ambiciózní a perfekcionistická žena vyplňuje jednotlivé body úspěšného života a plní "projekt mimi". Postupně získává hlas i Agnes, jak dospívá. Kromě nich vypráví chvíli i Agnesin romský spolužák Tancoš a sociální pracovnice, která kdysi Julii zařídila tuhle adopci.

Největší prostor má Julie, jak je evidentní. Julie ze současnosti působí mnohem lidštěji oproti své mladší, poněkud robotické verzi. Je to postava, kterou téměř není možné si oblíbit, ale emoce vyvolává. Budete ji nenávidět, bude vás iritovat, ale možná s ní budete i soucítit. Vzhledem k úzkému zaměření na vztah mezi matkou a dcerou jsem však postrádala silnější hlas Agnes. Její dětství je pro mě nadále plné otazníků, už jen proto, jak málo se v románu řeší geny.

Román o ženách a... Pro ženy?
Téměř všechny postavy v knize jsou ženy. Téměř všechny klíčové postavy jsou ženy. Muži zde fungují na okraji, dějem zásadně nehýbají, jsou jen prostředníky. Kromě Marka, Juliina bývalého přítele, je to i Sebík, Agnesin kamarád z dětství. Nedomnívám se ale, že by byla Anežka knihou jen a pouze pro ženy. Pokud vás aspoň trochu zajímá současná česká knižní produkce, nebála bych se ji přirovnat třeba k románům Petry Soukupové, která se také zabývá rodinnými vztahy a jejími hrdiny jsou často ženy a děti.

Anežka je velmi zdařilým debutem, ale něco jí k dokonalosti ještě chybí. Nezbývá než doufat, že se Viktorie Hanišová propíše až k dokonalosti - ostatně prý už pracuje na dalším románu, tak se těším(e)!

Děkuji nakladatelství Host za poskytnutí recenzní e-knihy!

10 komentářů:

  1. Petru Soukupovou ani Rok kohouta jsem ještě nečetla a vlastně se v blízké době nechystala, ale i tak jsi mě s Anežkou zaujala. Zajímalo by mě, jaký bych na Julii měla názor já a koneckonců taky to, jak se dělá perfektní naplánovaný život. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jako upřímně, Soukupová i Boučková jsou literárně výš... :D Ale tím ti to nijak nerozmlouvám, Anežka je super :)

      Vymazat
  2. Tuhle knížku si rozhodně v blízké době plánuju přečíst - to téma je hodně zajímavé a jsem zvědavá, jak se s ním autorka poprala. Navíc je to česká kniha (snažím se dohnat svou neznalost české literatury) a nakladatelství Host (ve které mám velkou důvěru). A navíc ji kladně hodnotíte ty a Anežka, takže... asi je to jasné :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Anežka Anežku nečetla, pozor... :D Ale přečti!

      Vymazat
    2. Jako fakt? Já bych za to skoro dala tuku do ohně! :D Tak ji alespoň kupovala! Nebo nevím :D A nebo jsem si to prostě spojila, protože název, a doporučoval mi to někdo jiný.

      Vymazat
    3. Fakt :D Nečetla ji a ani ji nemá :D Četla jsem ji já s Hankou a recenzi na ni už dřív psala Jana Benešová :)

      Vymazat
  3. Tyjo, to si asi taky chci přečíst. Další do sbírky. Tak dík! :D

    OdpovědětVymazat
  4. Hm, musím přiznat, že to nezní vůbec špatně, až nebudu vědět, co zrovna číst, tak si na tebe vzpomenu! :) Díky za tip! :D

    http://boook-planet.webnode.cz/

    OdpovědětVymazat
  5. I love your blog!
    Do you want to support each other's blog by following each other?:) Please let me know if you do so I can follow you right back x

    xoxo, Nastya

    MY BLOG NASTYA DEUTSCH

    OdpovědětVymazat

Komentáře jsou ověřovány pomocí kódu!
Konstruktivní kritiku přijímám s úsměvem. A pokud použijete profil "Anonymní", na konci komentáře se podepište, díky moc!