středa 13. dubna 2016

Pokoj nabízí jedinečný čtenářský zážitek!

Emma Donoghue - Pokoj

Originální název: Room
Překlad: Veronika Volhejnová
Rok vydání: 2015 (originál vydán 2010)
Počet stran: 336
Vazba knihy: Měkká
Nakladatelství: Knižní klub

Nechoď pryč z Pokoje, Venku je toho moc!
Jack alias pan Pětiletý nezná nic jiného než Pokoj. Narodil se tu a vyrůstá tu s Mami. Každý den dodržují pravidla, aby dostali od Čerta nedělní dárek. Každý den si hrají, cvičí, učí se, koukají na Telku. Večer se Jack zavírá do Skříně, aby neviděl Čerta, až půjde Mami navštívit. Čert totiž před sedmi lety Mami unesl. A Mami začíná chápat, že jestli chce přežít a zachránit sebe i Jacka, musí se pustit do Velkého útěku, hodně nebezpečného podniku. Jenže co si počít ve Venku?

Pokoj jsem měla v hledáčku už dlouho. Zaregistrovala jsem ho už u prvního vydání, ale obálka mě nikdy nepřinutila přečíst si anotaci. Pak vyšel film, který mi kamarád vychválil do nebes. A pak vyšla knížka s úžasnou filmovou obálkou a začaly se ozývat nadšené hlasy. A tak jsem po Pokoji sáhla. A nelituju ničeho!

Netradiční, jazykově svébytné vyprávění
Celý příběh se dozvídáme prostřednictvím Jacka. Jackovi je pět let a na svůj věk je v mnoha ohledech vyspělý - umí číst a psát a počítat do vysokých čísel, Pokoj oběhne na šestnáct kroků a tak vůbec. V mnoha ohledech je ale velmi zaostalý vinou izolace v Pokoji, a proto má jeho vyprávění různá úskalí a je tím dost ovlivněno. Navíc si Jack nepovídá s nikým kromě Mami, neví, že Mami má i jiné jméno, je stále kojený... Jeho svět je zkrátka omezený na Pokoj, kde má každá věc velké písmenko a proměňuje se její životnost nebo i jmenný rod (např. Dveře se zde objevují v ženském rodě).

Emmě Donoghue se podařilo brilantně vystihnout psychiku takto sociálně izolovaného dítěte a díky tomu uvěříte každé větě. Zdálo by se, že se čtenář zacyklí v pohledu Jacka, ale i nepatrné náznaky dávají poměrně jasný a komplexní obraz o Mami a o všech ostatních. Dozvídáme se, že Mami byla před sedmi lety unesena a že Čert je tedy Jackův otec, co znamená to píp píp pokaždé, když Čert přichází a mnoho dalšího.

Silné téma, silné zpracování
Připomíná vám námět něco? Nejspíš ne náhodou, i když Emma Donoghue se neinspirovala žádným konkrétním případem. Příběh Mami silně připomíná podobné případy únosů, namátkou třeba případ Nataschi Kampuschové. Pokoj má ale ještě něco navíc, Jacka. Vlastně lze říct, že se autorce podařilo velmi umně spojit téma několik let unesené a naprosto izolované ženy a téma vlčích dětí. 

Jack samozřejmě není vlčí dítě v pravém slova smyslu - vlčí děti jsou úplně izolované od světa, zpravidla nemají kontakt s jazykem a jsou vývojově velmi zaostalé. To není Jack, protože ten má kontakt jak s jazykem a jinými dovednostmi, tak i se světem prostřednictvím Telky. Jeho vnímání je ale značně omezeno a poté, co se s Mami oba dostanou do Venku, čelí těžkým zkouškám.

Právě ta optika pětiletého dítěte, které nezná nic jiného než místnost 3,5 x 3,5 metru je na celé knize to nejzajímavější. Je naprosto skvěle vystižená, protože proč by měl Jack stát o to, být Venku, kde je spousta lidí a hluku, když může být v bezpečném Pokoji a mít Mami sám pro sebe?

Nebudete chtít přestat číst
Celá kniha je rozdělena do čtyř částí - Dárky, Umření, Potom a Žití. Zhruba v polovině se příběh překlápí do Venku. Tahle změna přichází přesně ve chvíli, kdy stereotypní popisy života v Pokoji začínají být trochu únavné. Osobně mě druhá polovina bavila možná o něco víc než první, protože přece jen v té měla autorka možnosti umu omezené jen na Pokoj.

Psychologická proměna obou ústředních hrdinů je až děsivě opravdová. Pokoj je rozhodně jedna z těch knih, které nebudete moct odložit. Protože i když to uděláte, něco vás bude přitahovat zpátky, budete chtít vědět, co se stane dál. Co se stane s Čertem, jestli Jack zvládne adaptaci do normálního společenského života, jestli Mami unese proměnu světa za sedm let.

Pokoj bude určitě jedna z nejlepších knih, které letos přečtu. A film taktéž. Vřele doporučuji obojí, myslím, že nebudete litovat!


8 komentářů:

  1. Skvěle sepsáno - pro mě velice přínosná recenze, mám ráda, když se dozvím něco o stylu, jakým je kniha napsaná, protože právě ten u mě hraje velice zásadní roli. Těším se, až se k Pokoji také dostanu. Přeji krásný večer! :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za tenhle typ zpětné vazby, hodně mi pomáhá, když mi někdo napíše, co má v recenzích rád :-) Jinak se o stylu snažím zmínit pokaždé, když je něčím výjimečný a opravdu stojí za zmínku :-)

      Vymazat
  2. Knihu mám doma, ale ještě jsem nečetla :/
    Vím, že u knihy i u filmu budu brečet jak želva, protože jsem milovník malých dětí... už u trailer jsem brečela, takže jsem zvědavá, jak to u mě dopadne :'(
    Skvělá recenze! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono to podle mě není až tak tlačené na tu "dojemnou" linku, v knížce to docela tlumí ten bezelstný hlas dítěte, u filmu už méně, no :-) Ale měla bys to napravit a knížku si určitě přečíst!

      Vymazat
  3. Hrozně moc mě zaujal ten trailer, asi si film večer pustím!

    http://boook-planet.webnode.cz/

    OdpovědětVymazat
  4. Tak jsem si Pokoj donesla z knihovny a jsem na něj fakt zvědavá :) Jazyková stránka knihy vypadá hodně lákavě a na knize mě baví i to, že netradičně nekončí útěkem, ale zabývá se i tím, co se děje pak - tahle část mi totiž připadá o dost zajímavější.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hlavně pro tebe, jakožto psychologa, to podle mě musí být ultra zajímavé :) Ať se líbí!

      Vymazat

Komentáře jsou ověřovány pomocí kódu!
Konstruktivní kritiku přijímám s úsměvem. A pokud použijete profil "Anonymní", na konci komentáře se podepište, díky moc!