pondělí 20. června 2016

Něco na té Raině je



Komiksy Rainy Telgemeierové jsou ze života. Do slova a do písmene, do posledního obrázku. Tahle americká výtvarnice do svých komiksů přenáší své dospívání. V Úsměvu vzpomíná na období, kdy měla velké problémy se zuby (a zrovna taky s dospíváním), v Ségrách zase na to, jak si přála ségru a jak potom zjistila, že to není vůbec takové, jak si  představovala. V tom tkví její kouzlo - popisuje něco, s čím se téměř každý může do jisté míry ztotožnit. Někteří z nás více (protože jsme nosili rovnátka a máme i mladšího sourozence), někteří méně. Ale rozhodně si čtení komiksů Rainy Telgemeierové užije každý.

Vzpomínáme na dětství a dospívání
Raina si se zuby opravdu užila - kvůli předkusu měla nosit rovnátka, jenže než k tomu došlo, vyrazila si dva přední zuby. Následovala léta vymýšlení, přetahování a rovnání, než se zase mohla usmívat bez drátků. A to všechno zrovna v tom nejsložitějším období dospívání, kdy kamarádky přestaly řešit komiksy a začaly mluvit jen o klucích a šminkách.

No a se ségrou? Pětiletý rozdíl je zjevně tak akorát na to, aby se vesmír Rainy a Amary dokonale minul. Raina si představovala dokonalou kamarádku/parťačku, jenže záhy zjistila, že s miminem zábava moc není a s umanutou rostoucí Amarou tuplem ne. Takže představa, že společně stráví dohromady dva týdny v autě? Noční můra!

Tohle jsou v kostce příběhy Úsměvu a Séger. Nelze je dost dobře oddělovat, protože se časově prolínají. Na druhou stranu ale nestojí v bezprostředním kontaktu a dají se číst úplně odděleně. Jsou to prostě různé epizody ze života jedné rodiny (a především ze života jejich nejstarší dcery). Možná je to právě tím, že jde o autobiografii Rainy Telgemeierové, ale každopádně její mladší já je přesně tím, čím byla velká část z nás (a ta rovnátka ani nebyla nutností). Prostě jednou přišla ta chvíle, kdy se spolužačky začaly malovat a...

Oddechovka mezi komiksy
Jak ostatně napovídá i téma, příběhy od Rainy se dají číst pořád dokola. Je to taková komiksová jednohubka na oddech, když se vám nechce příliš koukat na písmenka a nechce se vám číst moc dlouho. 

Telgemeierová kombinuje tak akorát vtip s dojetím a myšlenkou. Přesto se nemůžu ubránit pocitu, který se mě drží po dočtení Séger - tahle knížka je o něco smutnější. Je to proto, že se dotýká toho citlivého tématu sourozeneckých vztahů (všichni to známe, ale stejně z té dětské "nenávisti" až mrazí) a rodinných dramat vůbec. Na druhou stranu zase působí o něco konzistentněji - zatímco v Úsměvu je postihnuto takřka celé Rainino dospívání (od nějaké 6. třídy až do střední) a tudíž se neubráníme určité zkratkovitosti, Ségry popisují prázdninovou cestu autem na prázdniny, do které jsou zakomponovány flashbacky z dětství Rainy a Amary. Je na vás, co vám vyhovuje víc. Mně se na každé z knih líbilo něco.

U nás to bylo taky tak
Velkým pozitivem Úsměvu je, že jsem konečně viděla, že někdo to měl se zuby horší než já. Já jsem neměla předkus jako Raina, ale zase mám úzké patro, takže se mně tam ty zuby nevešly. Takže cca 12 vytrhaných zubů, z toho čtyři stálé (a kecy typu: "Neboj, po té injekci nic neucítíš." - Houby! Bolela mě vždycky injekce a bolelo mě pak i samotné trhání, a jak!), rok a půl s rovnátky a jako třešnička na dortu pohled na rentgen po sejmutí drátů a sdělení: "No, Bětko, máš tam ty osmičky pod úhlem zhruba 45°, to nemůžeme riskovat, kdyby se rozhodly vyrůst, tak nám to všechno zase zkřiví. Takže tady je číslo na mého známého specialistu, on ti je vyseká." Na rozdíl od Rainy mám ale nejspíš nadosmrti fobii ze zubařů, klepu se u každé preventivní prohlídky :D Pevná rovnátka nemám už skoro 7 let, ty nasazovací mi ale zřejmě zůstanou už napořád, achjo!

2009, vždycky krasavice inteligentní
No a s těmi sourozenci? Raina ztratila iluze, až když pochopila, že s miminkem není moc zábava. Já tohle tušila, přece jen mi bylo skoro 10. Moje těšení ovšem vzalo za své už ve chvíli, kdy mi mamka sdělila, že budu mít bratříčka a ne sestřičku :D Máme to spolu trochu těžší než Raina s Amarou, protože 10 let je už docela velký rozdíl, hlavně teď, když brácha pomalu načíná pubertu a neustále do mě rýpe (načež já se vytáčím, řveme na sebe, mlátíme se a celkově kazíme mamce ideu harmonického sourozeneckého vztahu). Taky se nikdy moc nedal ovlivnit co se hudby nebo knížek týče (i když kolem šesti let byly určité náznaky, jako že se mu líbí mOBSCENE od Mansona a tak), ale aspoň spolu chodíme do kina a teď už mě i unese na zádech, to je vždycky výhra.

Foceno pro tyto účely, protože
už je stejně vysokej!
Tyhle komiksy si prostě přečtěte! A vůbec, co vaše zuby a sourozenci? Je to všude stejné, že?


18 komentářů:

  1. Úsměv jsem si dnes půjčila v knihovně a moc se na něj těším :-) Ségry bych chtěla koupit své mladší ségře k narozkám, jsme od sebe o sedm let, tak by konečně mohla pochopit, co jsem prožívala :D Dlouho s ní byla teda spíš nuda a byla nesmírně otravná, ale teď, když mně je 22 a jí 15, tak se konečně dostáváme na stejnou vlnu :-) Dokonce už i posloucháme stejnou hudbu a nechá si ode mně poradit ve výběru knížek, což je můj splněný sen :D těšení na sestřičku nebylo marné :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Brácha bohužel nečte a co se hudby týče, má podobný vývoj, jako jsem měla já, takže bude asi trvat ještě pár let metalu... :D Ale doufám, že se za pár let taky srovnáme, bohužel teď zrovna je těch 10 let hodně znát :)
      Ať se knížky líbí!

      Vymazat
  2. Stejně vysokej? Vždyť on tě dočista přerostl :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kdepak, nejsem narovnaná jako pravítko jako on :D Ještě pořád to nedal :D

      Vymazat
  3. Bětka je stejně největší nerd!!! Jinak si chci oficiálně Úsměv přečíst! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Čím jsem si to zasloužila? :D Přečti si obojí, je to fakt dobrý!

      Vymazat
    2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

      Vymazat
    3. Tvoje fotky z tvých mladých let jsou takový nerdský... :D :D :D :D (Hlavně když si vzpomenu na tu fotku z oslavy! :D) Ale je to myšlené jen a jen v dobrým! Náhodou jsi tam vždycky ,,trůníš" jak největší pán! :D

      Vymazat
    4. Já jsem se s tím ve svém temném období moc nesrala, no... :D Byla jsem badass a všechno jsem měla na háku :D

      Vymazat
  4. Mimochodem, jestli chceš mít Rainu komplet, měla by sis přečíst ještě tohle ;) http://www.cooboo.cz/kniha/drama

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vidíš to, to jsem v práci zjistila, že je to také od ní, ale zapomněla jsem. Díky za připomenutí!

      Vymazat
  5. Nějak se mi množí komixy co si chci přečíst! Každopádně jiný vesmír o oět let mladšího sourozence je něco, s čím se dokážu sžít fakt dobře, takže po nich nejspíš fakt sáhnu :D A zuby ne-úplně-perfektní mám dodnes, ale už jsem se s tím naučila žít, radši :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele, já jsem zpětně za rovnátka ráda, všichni mi teď zuby chválí :D

      Vymazat
  6. Tvou fobii ze zubařů naprosto chápu a sdílím ji s tebou. :D Ovšem když jsem zase v Úsměvu četla, co všechno Raina musela podstoupit, byla jsem hodně ráda za to, že já jsem zakusila jen ta rovnátka. :D :)
    Mít sourozence jen o rok mladšího taky není žádná výhra. To si na něj nemůžeš v podstatě nic dovolit a ty hádky, ty jsou snad ještě horší. :D Na jednu stranu si říkám, co já bych dala za to, kdybych se ségrou měla větší věkový rozdíl, na druhou stranu je asi dobře, že od sebe jsme jen o ten rok, aspoň jsem se o ni nemusela nijak zvlášť starat. :D
    Jinak já se teď moc těším na ten nový komiks Duchové, který má na podzim Raině vyjít. :) A fakt doufám, že ho Paseka taky vydá. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jo, ale když máte malý věkový rozdíl, nemáte tak odlišné vesmíry, si myslím! :D
      No já taky doufám :)

      Vymazat
  7. Koukám, že se sourozenci v pubertě je to všude stejné, také mám mladšího bratra jsme od sebe o osm let a někdy je to doslova blázinec, navíc má neustálou potřebu mě poučovat ohledně počítačů a techniky (jak, kdyby mě to zajímalo, mě stačí vědět, kde ten přístroj mám zapnout.. :D), ale stejně jsem ráda, že bratra mám, alespoň je s ním sranda. :)

    Jinak rovnátka "na pevno" jsem měla také, poslední tři roky mi je změnily na takové ty plastové na noc, stejně jako u tebe, to však i u mě vypadá na to, že je budu mít na doživotí ( :D). Ach jo.. :D

    http://boook-planet.webnode.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já už je mám skoro 7 let, no... :D Nejdřív říkali do osmnácti, ale to už před nějakou dobou proběhlo a pořád jsou... :D Naštěstí tolik nevadí, i když je to "voser" :D

      Vymazat
  8. Ahoj, nejspíš si knížky koupím. Taky jsem nosila rovnátka nejprve vyndavací v dětství a cca v 7. třídě na ZŠ mi zubařka chtěla dát doporučení na Fixní rovnátka, ale já jsem je nechtěla a odmítala jsem je do roku 2011. Do roku 2012 jsem si řekla, že do Fixních rovnátek půjdu a nechala jsem si na Stomatologii napsat doporučení na Ortodoncii. Bylo mi 18 let V létě 15. srpna 2012 mi lepili Fixní rovnátka (kovová) na obě patra bylo mi 19 let. Rovnátka jsem měla 3 roky, 8 měsíců a 4 dny. Teď nosím Retenční rovnátka na noc.
    Mám o necelé dva roky mladší sestry (dvojčata). Mladší má krásné zuby a starší je na tom podobně jako já do roku 2012. Teď jí je 21,5 let a nechala si dát Fixní rovnátka (keramická) zatím je má na horním patře.
    Můj blog o Rovnátkách: http://kacciii--kacule.blog.cz/
    Ahoj Kaččííí

    OdpovědětVymazat

Komentáře jsou ověřovány pomocí kódu!
Konstruktivní kritiku přijímám s úsměvem. A pokud použijete profil "Anonymní", na konci komentáře se podepište, díky moc!