Komiks o nás všech

Sarah Andersenovou a její komiksy Sarah's Scribbles vám nejspíš představovat nemusím. Ale tak pro úplnost, kdyby mezi vámi byl někdo nevědomý (stejně jako já) - tahle čtyřiadvacetiletá americká kreslířka si získala srdce velké spousty dospívajících (nebo dospělých s duší dítěte), když na internetu začala publikovat své stripy Sarah's Scribbles, které jsou jen tak trochu autobiografické. A vloni vyšly knižně!

Já jsem jakousi záhadou její práci úplně minula, a to až do ohlášení českého překladu jejích sebraných stripů. Právě díky tomu jsem ale byla patrně v lepší pozici než její fanoušci, nedočkavě vyhlížející tuhle knížku.

Snadná sebeidentifikace
Kouzlo stripů Sarah Andersenové spočívá v tom, že se v nich najde každý. Ne nutně ve všech, ale každý si určitě najde to své. A to i muži - i když ti budou muset hledat a také se nejprve probrat přes pasáže o menstruaci a vaječnících. Hodně štěstí, hoši! Každodenní situace s pořádnou dávkou sebeironie a nadsázky, to je prostě osvědčený recept, který zabere.

Na druhou stranu právě tohle může být kamenem úrazu - když se v něčem nevidíte, sotva vám to přijde vtipné nebo trefné. Ale pokud nejste superhrdinové, kteří neznají slovo lenost a prokrastinace je pro ně vulgarita nejvyššího kalibru, patrně se ve většině uvidíte, aspoň trošku.

Problém knižního vydání stripů je tady taky

Při psaní téhle recenze nemůžu nevzpomenout Korektora. To, co jsem mu vytýkala, totiž že pro znalce neobsahuje skoro nic nového, u Dospělosti platí dvojnásob - tady ani nejsou žádné bonusy v podobě nepoužitých stripů (jako u Korektora) nebo třeba nějaká souvislejší informace (ty se zase objevují v knižních vydání Peanuts). Je na vás, zda vám tohle vadí nebo ne. Já doplňky beru jako příjemný bonus, ale jakožto komiksy Sarah's Scribblers nepolíbená jsem si tu vystačila i bez nich.

Na knížkách sebraných stripů je nejlepší, že se nemusí číst souvisle. A Dospělost je mýtus jako lék na špatnou náladu zabere stoprocentně. Když totiž uvidíte své nepřekonatelné problémy s leností pořádně zveličené a dotažené ad absurdum, třeba to přehodnotíte a dáte si příště pozor. Anebo ne a jenom se tomu zasmějete, jak jste vlastně taky nemožní.

Jsem papírově dospělák s duší věčného dítěte, možná ještě víc dítěte než Sarah Andersenová (její vnitřní dítě je chvílemi spíš věčný vnitřní puberťák). A v knize Dospělost je mýtus jsem se, stejně jako vy ostatní, našla. A tak se těším, až vyjde další svazek, ten totiž v mé knihovně taky chybět nebude!

Sarah Andersenová: Dospělost je mýtus (CooBoo, 2016) | přel. Romana a Zuzana Bičíkovy | 112 s.

Děkuji nakladatelství CooBoo za poskytnutí recenzního výtisku!