pátek 14. dubna 2017

Tři jednohubky a jedna bichle

Na začátku roku jsem přečetla spoustu skvělých knih, na které se z různých důvodů nedostalo při psaní plnohodnotných recenzních článků. Rozhodla jsem se některé z nich představit alespoň ve formátu minirecenzí. Tentokrát, na rozdíl od prvních tipů, jsou to čtyři knížky a mnohem různorodější, tak snad si v nich najdete to svoje.

Lesní lišky a další znepokojivé příběhy | Pistorius & Olšanská, 2016 překlad z finštiny Martina Bendová, Kateřina Janoušková, Anna Jirásková, Laura Kauppinenová, Tomáš Pavelka, Soňa Wojnarová, Eliška Zoubková 
Finské podivno neboli suomikumma u nás zažívá ohromný boom, obzvlášť teď, po roce ve znamení ReadNordic. Lesní lišky vyšly jako projekt edice Scholares - o překlady povídek se postarali studenti překladatelského semináře na finských studiích, o redakční práce zase absolventi semináře Nakladatelská praxe (obojí na FF UK). Krásně vydaný soubor obsahuje sedm poměrně různorodých povídek, jak od autorů zavedených (Johanna Sinisalo či Pasi Ilmari Jääskeläinen) tak i u těch českému čtenáři spíše neznámých. Osobně mě nejvíc nadchly povídky Pasi Ilmari Jääskeläinena (Kéž bychom tu byli taky), Johanny Sinisalo (Transit) a Maarit Veronnen (titulní Lesní lišky). Ačkoliv jako celek ne zcela vyvážená sbírka, rozhodně poslouží jako exkurz do finského podivna a seznámí s novými autory (osobně jsem konečně vážně natěšená na seznámení se s tvorbou Johanny Sinisalo).


Morris Gleitzman: Kdysi | Argo, 2016, překlad z AJ Barbora Punge Puchalská
Zase válka. To je prostě studnice témat a motivů pro knihy, nedá se svítit. V Kdysi ožívá příběh devítiletého Felixe, který strávil tři roky v sirotčinci a teď se rozhodl, že se vydá hledat své rodiče. Felix nerozumí tomu, co se venku děje, proč se válčí, že jsou nacisti zlí a že je Žid a to není dobré. Ve sladké dětské nevědomosti se vydává na cestu, která je nebezpečnější, než by tušil. Potkává holčičku Zeldu a doktora Barneyho, který se snaží židovské sirotky zachraňovat.
Knížek o holocaustu jsem četla spoustu a Kdysi je zas o trošku jiné. Malý Felix je trochu rozumbrada a především skvělý vypravěč, ostatně děti si ho pro jeho schopnosti vymýšlení příběhů předcházejí. Slibovala jsem si od toho trochu víc, ale jelikož je to poměrně útlá knížka, místy vyprávění působí jako z rychlíku, takže na mě nemělo ten správný dopad. Ale není to vůbec špatné, naopak!

Sacha Sperling: Bludy z nudy | Odeon, 2011, překlad z FJ Míša Řezáčová
O Bludech z nudy se teď mluví docela dost. Já měla tuhle knížku v hledáčku už zhruba od toho roku 2011, ale dostala jsem se k ní až teď, pod tlakem všeobecného nadšení.
Čtrnáctiletý Sacha je z poměrně dobře situované rodiny. Žije tedy pouze s matkou, ale rozhodně si nemá na co stěžovat. Ale trochu se nudí. Potom potká Augustina, který ho z jeho letargie trochu vytrhne a trochu ne. Z nudy se stává apatie a nezájem a taky trochu ty bludy, plné alkoholu, cigaret a trávy.
Podle mě je to trošku přeceněná knížka, i když je poměrně zajímavě napsaná - je to vyprávění sestavené z jednotlivých obrazů, časových skoků, se smyslem pro detail. Výpověď o znuděné zlaté mládeži, dospívání a objevování vlastní sexuality. Nicméně za málo peněz docela hodně muziky (knížka se aktuálně doprodává za hubičku).

Dave Eggers: Kruh | Plus, 2015, překlad z AJ Petr Eliáš
Ke Kruhu jsem se taky dostala až teď, hlavně kvůli chystanému filmovému zpracování. Přitom už s Davem Eggersem zkušenosti mám!
Kruh je zase trochu z jiného soudku. Vypráví příběh Mae, která dostává pracovní nabídku v Circlu, obrovské a velmi prestižní společnosti, která má na starosti sociální sítě (a taky skoro všechno, jak se ukáže později, ale pst!). Na první pohled dokonalost, ale na ten druhý zjišťujeme, že se Mae pomalu ale jistě dostává do vleku sociálních sítí a internetového světa.
Ačkoliv má kniha přes 400 stran, čte se skoro sama. Osobně mi zabrala něco málo přes půl dne, protože jsem se jednoduše nemohla odtrhnout. Absolutní pohlcení - skvělý styl, skvělý překlad, silný příběh... A na konci totální mind-blowing, věřte mi! Akorát škoda občasných technických a vysvětlovacích pasáží, které mě zas tolik nebraly. A taky je tu velká pravděpodobnost, že vás bude vytáčet Mae (ale nijak jinak napsaná být prostě nemohla). Těším se na film!

2 komentáře:

  1. Lesní lišky a Bludy z nudy ma tiež čakajú na poličke a veľmi sa na ne teším. Z LL som ešte v kníhkupectve prečítala prvú poviedku a vedela som, že ju musím mať. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lesní lišky jsou opravdu miloučké, takový exkurz do finské tvorby (na seznámení s autory ideální). Osobně jsem je hodnotila spíše průměrně, ale určitě se k nim ještě vrátím! :)

      Vymazat

Komentáře jsou ověřovány pomocí kódu!
Konstruktivní kritiku přijímám s úsměvem. A pokud použijete profil "Anonymní", na konci komentáře se podepište, díky moc!