neděle 1. října 2017

Potřebujeme nové formy! | Racek

Racek Antona Pavloviče Čechova byl napsán v roce 1895 a o rok později měl divadelní premiéru. Komedie o čtyřech dějstvích... No, komedie. Ale Anton Pavlovič si to tak přál. Divadlo v Dlouhé přišlo letos v dubnu s novým zpracováním téhle klasické inscenace. Pro mě to bylo už druhé zpracování Racka, které jsem viděla, a navíc jsem poměrně blízce seznámená s psanou podobou hry.

Znáte příběh Racka? Konstantin Treplev se neúspěšně pokouší prorazit. Uvádí svoji novou hru, ve které hraje jeho múza, Nina Zarečná. V hledišti se scházejí jeho matka, úspěšná a obdivovaná herečka Irina Arkadinová, která přijíždí na panství svého bratra, Petra Sorina, v doprovodu svého mladého milence, kterým je úspěšný spisovatel Boris Trigorin. Sorin je předčasně v důchodu. Dále se v ději objevuje rodina Sorinova správce Ilji Šamrajeva - jeho žena Pavlína, zamilovaná do rodinného přítele, doktora Dorna, a dcera Máša. Zatímco o ni se uchází chudý učitel Semjon Medvěděnko, ona sama si myslí na Trepleva. Čtvrté dějství se odehrává dva roky po prvních třech.

Režijní duo SKUTR tvoří režiséři Martin Kukačka a Lukáš Trpišovský a divákovi se představili třeba v Hradci Králové svým zpracováním Pěny dní nebo v Praze svou verzí Romea a Julie. Jo a v Divadle v Dlouhé uvádí svoji hru poprvé.

Co se obsazení týče, objevují se zde pro mě známá jména i jména nová. Z ansámblu Divadla v Dlouhé je tu třeba Klára Oltová v roli Arkadiny, můj velký oblíbenec Jan Vondráček jako doktor Dorn, Magdalena Zimová v roli Pavlíny anebo Pavel Tesař jako Petr Sorin. Představitele dalších tří protagonistů jsem neznala - Trepleva hraje Pavel Neškudla, Trigorina Petr Jeništa a Ninu Zarečnou Marie Poulová.

SKUTR vykládá Racka skrze nitro Trepleva. To je postup, který se vyloženě nabízí. Poměrně nekonvenční interpretace staví Trigorina do jiného světla, místo obdivu k Nině je spíše přitahován k Treplevovi. A tady jsem narážela nejvíc - sama totiž k Rackovi přistupuji právě přes Trigorina a tenhle způsob jeho výkladu je něco, s čím se nemohu ztotožnit. Přes zjevné zklamání z potenciálu téhle postavy ale musím vyzdvihnout Pavla Neškudlu, který Trepleva zahrál tak, že mě ta postava jednou opravdu bavila (jinak je Kosťa má ne až tolik oblíbená figura). Společné scény si pro sebe "kradla" Klára Oltová, jejíž Arkadina je absurdní a taky trochu karikatura, ale přitom nepřehraná. Jeništův Trigorin mě neoslovil nejen kvůli výkladu - připadalo mi, že se prostě nemá šanci vedle Oltové prosadit. Ale ačkoliv je Trigorin mojí nejoblíbenější postavou celého kusu, tady mi ani tolik nevadilo, že byl trochu ve stínu.

A taky musím zmínit, že Pavla Tesaře jsem už dříve v DvD viděla v roli malého chlapce. Tentokrát to byl starý muž. Ani v jednom případě bych nepochybovala, že je mu skutečně tolik, kolik hraje. Výborné!

Přestávka je vložena mezi třetí a čtvrté dějství, což je sice krok logický, nicméně činí z konce první části záležitost úmornou a utahanou. Čtvrté dějství ubíhá v podstatně dynamičtějším rytmu, ale opět přišlo něco, s čím jsem svůj staromilecký výklad Racka nemohla ztotožnit. Závěrečná konfrontace Zarečné a Trepleva na mě neměla žádný dopad, marně jsem postrádala zoufalství a bezvýchodnost, kterou vidím v původním textu a kterou jsem i zaznamenala ve Stavovském divadle. Ostatně konec celkově nemá až takový dopad a poslední věta, která by měla rezonovat, spíše vyzněla do ztracena.

Co ale musím vyzdvihnout, to je vizuální stránka věci. Často mívám problém se stylizací a s kostýmy, tentokrát jsem ale byla nadšená. Kostýmy byly nádherné, scéna minimalistická, ale velmi povedená. Bavila mě i hudební složka, až na rockový motiv, který mě vždycky na úvod vyděsil.


(Z traileru je myslím dobře vidět celá stylizace)

Já se s tímhle zpracováním Racka míjela v rozdílnosti výkladu. Máma, neznalá předlohy, byla chvílemi trochu zmatená. Přesto je to poměrně zajímavé zpracování a za ten čas strávený v divadle stojí.

2 komentáře:

  1. Divadlo v Dlouhé znám, protože tam hrají rodiče mojí spolužačky a kamarádky už od školky. Ale nikdy jsem tam nebyla na nějaké takové klasice. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. DvD je moje oblíbené divadlo - nejlepší tam byl určitě Oněgin byl Rusák (bohužel už po derniéře, stejně jako Soudné sestry) a díky tomuhle divadlu jsem objevila Jana Vondráčka :D Racek jakoby je, klasika, ale zpracovaný poměrně v duchu DvD.
      Mimochodem, ze zájmu, kdo jsou ti rodiče? :)

      Vymazat

Komentáře jsou ověřovány pomocí kódu!
Konstruktivní kritiku přijímám s úsměvem. A pokud použijete profil "Anonymní", na konci komentáře se podepište, díky moc!